Když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Srovnání dvou novinářských stylů na téma provokace a tolerance. Byly burkiny na Mácháči chytrým testem nebo blbou provokací? Co Čech, to xenofob? A jak dopadla procházka s jarmulkou po Malmö? Mají Švédi rádi Židy? Islám prý patří k Evropě. O Židech je hrobové ticho. Je to ticho před bouří?

Před nedávnem se jedna angažovaná svazačka z iDnesu pokusila čtenáře s nasazením vlastního života navést ideově správným směrem. Osvobodit je z temnoty zaprděného rasistického vidláctví. Povznést je od buranských igelitek s lahváčema k výšinám islámské tolerance, touhy po poznání a svobodě. Ukázat jim, že xenofobie a islamofobie jsou hned po ruské propagandě, ruských hackerech, svobodě projevu, volném trhu, prezidentovi a euroskepticismu tím největším ohrožením české demokracie.

Pokus spočíval v oblečení si vynálezu zvaného burkiny a promenádování se po pláži na Mácháči mezi slunícími se Okamurovými voliči a ostatními xenofoby převážně domácí provenience. Nejkřiklavější na tom bohulibém projektu asi bylo natěšené čekání na fyzickou, nebo alespoň verbální agresi ze strany přítomných pravicových extremistů na celozávodní dovolené. Podle scénáře se ti pupkatí náckové od rodin měli na hrdou pseudomuslimku okamžitě vrhnout, polít ji teplou desítkou, křičet na ní sprostá slovíčka a nakonec ji násilím vystrkat za plot rekreačního areálu STS Chvojkovice – Brod. Během exekuce mělo rovněž dojít k exemplárnímu hanobení její etnické příslušnosti, náboženství a sexuální identity.

A ono nic. Nastavení zrcadla čecháčkovské intolerenci a následné školení z marxismu – leninismu ala „Evropské hodnoty“ se nekonalo. Xenofobové pod Bezdězem zklamali na celé čáře. Většinou měli multikulturní tajnou agentku úplně na banánu.

Aby ten den strávený ve skafandru nebyl tak úplně promarněný, bylo nutno popustit uzdu tvůrčí fantazii. „Připadám si jako nahá“, „vím, že se lidé okolo o mně baví, vadím jim“, do očí se mi ale nikdo nepodívá“, „připadám si, jako bych měla nakažlivou chorobu“, „když vstoupím do vody, vyhánějí z ní děti“ atd. Já z vás ty xenofoby udělám, vy neteční burani, i kdybych měla napsat nový Rukopis bezdězovský.

Ondřej Neff tento široce rozšířený jev ve své glose nazval „angažovanou žurnalistikou“. Pamětníci reálného socialismu při zaslechnutí tohoto termínu zamáčknou slzu dojetí. Rudé právo přesně takhle tepalo západoněmecké revanšisty, izraelské militaristy či nejrůznější domácí zaprodance a ztroskotance. Angažovaný žurnalista (jiný typ ostatně neexistoval) měl široké pole působnosti, podporu strany a naprostou jistotu, že mu nikdo nebude veřejně oponovat. Místo ruské propagandy byla všude ta americká, Parlamentní listy neexistovaly a samizdat byl pod kontrolou. To byly časy! Užiteční idioti z iDnesu, Aktuálně a podobných dezinformačních webů mohou nyní jen tiše závidět. Nevěšte ale hlavy soudruzi! Ministerstvo pravdy už začíná krásně fungovat!

Neškodný výlet maskované blumy na Mácháč vypověděl pouze to, co většina z nás dávno ví. Že nejsme nijak nadkriticky netoleratní a pokud se setkáme s něčím tak cizorodým, jako je zakuklená muslimka na pláži pod Bezdězem, chováme se dokonale normálně. Tajně na ní sice civíme jako na exota, kterým bezpochyby je, šeptem si sdělujeme dojmy, ale v duchu ji všichni litujeme. Je nám smutno z toho, že v 21. století je uprostřed Evropy něco takového možné. Aby se na pláži u Mácháče objevila žena, která není oblečená podle své vlastní, svobodné vůle. Oblíbený argument dobroserů, že i jeptišky se přece zahalují, si strčte víte kam. Ty se do hábitů oblékají z vlastní vůle. Muslimky nemají na výběr.

Spíše se hromadně ptejte, proč angažované blumy z iDnesu, Aktuálně a ČT, o feministkách ani nemluvě, netepou právě do těchto méně voňavých aspektů náboženství míru a tolerance. Když už euforicky vítají invazi jeho vyznavačů a každého, kdo vysloví pochybnosti o jejich přínosu pro společnost označí cejchem pravicového populisty a nácka.

Nebo snad už Sommerová natočila časosběrný dokument na téma podřízeného postavení žen v islámu? Diskutují snad pravidelně mluvící hlavy na ČT24 o právu šaría, neochotě muslimů k integraci, islámském antisemitismu nebo negativech muslimské imigrace a multikulturalismu? Zveřejnil někdo z nich u nás tento dopis? Zná díky nim širší česká veřejnost jména islámských disidentů jako jsou Necla Kelek, Ayaan Hirsí Alí, Hamed Abdel-Samad nebo Seyran Ates?

Naprostá většina z téměř tří tisíc diskutujích pod onou objevnou reportáží z Mácháče děkovala autorce za odvážnou sondu do duše českého xenofoba a navrhovala jí, aby druhý díl proběhl v bikinách na plážích Saúdské Arábie. Nebo hodnotili takto: „Výborně, tak jsme si dokázali, že umírněná Češka v burkinách nepředstavuje žádnou hrozbu. Teď ještě prokázat, že hrozbu neznamenají muslimové navléknutí do běžného evropského oděvu….“. Není co dodat, snad jen, že obsahy diskusí pod podobně angažovanými bláboly dávají naší zemi určitou naději do budoucna.

Před čtyřmi lety provedl podobný experiment ve švédském Malmö Patrick Reilly, novinář serveru The Local. Také se pod vizuálně prezentovanou cizí identitou vydal na místa o kterých předpokládal, že na nich osoba jeho zjevu vyvolá rozruch. Tady však veškerá podobnost končí, žádná angažovaná žurnalistika se nekonala. Místo zbožných přání stála za jeho pokusem fakta, data a čísla, budící ve Švédsku velmi oprávněné obavy. Například 60 zločinů z nenávisti s antisemitským pozadím, spáchaných v Malmö v roce 2012, z nichž kupodivu žádný nevedl k odsouzení pachatelů.

Patrick si totiž nasadil jarmulku a jako židovský turista se vydal na procházku po nejislamizovanějším městě Švédska. A to ne do vyhlášených no-go zón, ale na místa, kam chodí turisté.

Ačkoliv výsledek obou experimentů vypadá podobně, nikomu z aktérů se vlastně nic nestalo a dá se shrnout do názvu Reillyho reportáže „Strach a chichotání…“, je mezi nimi diametrální rozdíl. Svazačka z iDnesu dostala zadání vyvolat v nás reálně neexistující pocit, že jsme beznadějně zaostalí xenofobové, protože nám vadí muslimské plavky. Reportér The Localu si chtěl pouze ověřit, jak na něj bude působit úředně prokázaný antisemitismus „švédských“ muslimů a zda jsou doporučení židovských organizací nenavštěvovat Malmö stále aktuální.

Patrick Reilly píše, že ačkoliv žije v Malmö už dva roky, nikdy necítil takový pocit strachu, jako když si nasadil jarmulku. Upřené pohledy okolí, zvláštní reakce prodavačů, nepřirozený smích a ve vzduchu neustále přítomna nevyřčená slova – Žide, nejsi tu vítán. Reportáž uzavírá konstatováním, že „Židé přijíždějící do Malmö a jejichž identita je viditelná, by měli být připraveni v nejlepším případě na civění, v nejhorším na násilí“. Nenechte se zmást podobností textů, jde o nebe a dudy.

Nejdůležitější rozdíl mezi reportážemi je totiž úplně prostý – jsou to fakta. Pro realitou dosud nedotčené hnidopichy, žádající konkrétní důkazy muslimského antisemitismu, přidám z vyloženě vrozené dobroty ještě tento odkaz. Jinak mám pro Vás jednoduchou radu – zagůglete, nejsem Váš sekretář.

Závěrem ještě pár slov k prapůvodnímu důvodu vzniku reportáže z Mácháče. Po nedávné premiéře v západní Evropě problém muslimských dámských plavek konečně doputoval samospádem i do české kotlinky. Nejde v něm o toleranci, jak tvrdí mainstreamová média a politici. Jde o čítankový příklad principu Overtonova okna, česky salámové metody. Burkinama to začíná a šaríou, statusem dhimmi a džizjou končí. Děkuju, nechci.

Burkiny přitom nenajdete ani v koránu nebo hadísech, univerzita Al-Azhar o nich rovněž mlčí, pokud vím. Prorokovo tolerantní učení totiž s možností ženského veřejného koupání vůbec nepočítá. Jsou nápadem australsko-libanonské módní dizajnérky, jak umožnit koupání či plavání na veřejnosti nepatrné menšině prozápadně orientovaných muslimek, tendujících k extrémnímu liberalismu až anarchismu. V muslimských zemích typu Saúdské Arábie, největšího to kámoše Západu, jejich masovější rozšíření opravdu nehrozí. Jsou v podstatě vynálezem západního civilizačního okruhu a tudíž apriori nepřípustné.

Odhaduji, že jakmile evropská umma dosáhne potřebné velikosti a vlivu, bude tato úchylka příslušnou fatwou demokraticky zakázána a zanikne. Spolu se západním civilizační okruhem.

3,393 total views, 1 views today