Ilustrační foto: Pixabay

Francouzská vláda nasadila na obranu Paříže před kolonami nespokojených Francouzů z celé země tisíce policistů a četníků s obrněnými transportéry.

A ti jako obvykle proti demonstrantům, kteří podle dostupných informací nepáchali nic protiprávního, zasáhli mimořádně brutálně. Slzný plyn, voda, obušky, kopance. Což  by bylo adekvátní pouze v případě, že by například proti Elysejskému paláci táhl ozbrojený a agresivní dav. Což rozhodně nebyl tento případ. Lidi v autech s francouzskýma vlajkama prostě jen chtěli dát vládě v Paříži najevo, že se jim nelíbí její kroky.

Z mého pohledu šlo o zcela legitimní počínání v souladu s občanskými právy, kdy srdce každého skutečného demokrata musí zaplesat radostí nad vitalitou francouzské občanské společnosti.

Francouzská vláda, ta samá, co jí tak velice leží na srdci například občanská práva na Ukrajině, to bohužel asi vidí jinak a proto je zase nechala ztřískat. Přičemž to, že z těch tisíců demonstrantů měli dva u sebe nůž a pět prak, mi fakt jako důvod pro takový brutální masakr nestačí.  A důvodem k masakru ve skutečně demokratické zemi rozhodně nemůže být ani argument, že bylo třeba zabránit blokádě provozu. Demonstrace proti vládnímu svinstvu, pokud má tedy mít šanci na úspěch, musí stát zasáhnout na citlivém místě. Jinak prostě jen v klidu počkají, až se vykřičíte a vrátíte do práce.

Nejde přitom o nic mimořádného, Francie, Španělsko, či Německo takto proti  protivládním demonstrantům postupují běžně. Třeba záběry z brutálních zásahů proti  neozbrojeným Kataláncům mám před očima stále jako živé. Pokaždé je dříve či později ztřískají, pozatýkají a zbytek rozeženou. Zajímavé je, že  takto vždy dopadnou jen normální občané bouřící se proti nějakému vládnímu svinstvu či prosazující nějaké svoje právo, které se vládě nehodí do krámu. Pokud v těchto zemích vyrazíte do ulic ve jménu klimatické změny, genderu, rasismu či levicového extrémismu, nikdo vaše občanská práva nekrátí a policisté se na vás usmívají.

Současně probíhá v podstatě totéž v kanadské Ottawě, přičemž tamní masový automobilový protest proti vládní virové zvůli, který zdejší média rovněž vesele ignorují nebo alespoň ještě veseleji dezinterpretují, byl pro Francouze inspirací. A „liberálně demokratická“ kanadská vláda pod vedením i na západní poměry opravdu mimořádně progresivního pablba, který před vlastními občany, poté co je označil za malou skupinu zaprodanců a ztroskotanců, dokonce utekl, proti nim zakročila stejně brutálně a stejně nedemokraticky.

Pandemické zákony si rozhodně rozvracet nedáme!

Téměř každý den u nás slyšíme z televize žvásty o posvátnosti demokracie, lidských práv a svobody a o tom, jak se nám – chápej nám na Západě – toho všeho dostává v míře vrchovaté. Zpravidla zároveň s  rozhořčenou kritikou zemí na Východě, kde prý takové štěstí na vlády jako my nemají.

Každý den slyšíme, jak například Rusové, Číňané, Bělorusové či Maďaři s Poláky, abych vybral ty dlouhodobě nejoblíbenější cíle jejichž hlavním proviněním je, že si to doma chtějí dělat po svém, úpí pod knutou totality či alespoň autoritářských ultrapravicových vlád. Jak zbaveni občanských práv a svobod, jistot právního státu či alespoň slastí té pravé a jediné  liberální demokracie západoevropského typu živoří v takřka policejních státech, kde se práva nedovoláte a které se s případnými nespokojenci nepárají.

Vzpomínáte si, jak jsme relativně nedávno 24 hodin denně sledovali v přímém přenosu a s hromadou komentářů, diskusí a analýz například protivládní bouře v čínském Hongkongu? Nebo totéž v bleděmodrém případě Běloruska?

Vybavujete si ten gigantický mediální prostor, který byl u nás oběma událostem vyhrazen? Pokaždé s nepřehlédnutelným důrazem na to, že brutální policejní zásahy proti protivládním demonstracím jsou typickým znakem totalitních nebo alespoň nedemokratických systémů? A že důrazné občanské protesty proti nějaké vládní zvůli jsou naprosto nezbytným kořením pravé růžovoučké demokracie a je třeba je podporovat, fandit jim a dělat jim širokou publicitu?

Když se to samé ale stane někde na Západ od nás, tedy, že občané vyjdou  či vyjedou do ulic na protest proti vládní zvůli, tato posvátná pravidla okamžitě přestávají platit a reakce médií i politiků je najednou diametrálně odlišná.

Média událost buď ignorují, či o ní alespoň informují velmi stručně a někde na konci zpravodajských bloků po záplavě reportáží z ukrajinského venkova, ruského pohraničí, českých lyžařských areálů, domácností svobodných matek a o tom, že v zimě na horách sněží a na dálnicích jezdí auta.

Pokud je o události referováno, tak pokaždé jako o politováníhodném a marginálním pokusu nepatrné menšiny pravicových extrémistů, teroristů, rasistů, odmítačů, popíračů, proruských trollů, čínských agentů či alespoň nesvéprávných blbců rozvrátit, zpravidla na pokyn Kremlu, některý z dokonale demokratických rájů na zemi.

Nikdo do toho netepe, nikdo nevykřikuje na Twitteru, žádné televizní diskuse, žádná debata, nic. Děláme, že se to nestalo. Další!

Protože teď, vážení televizní diváci, jsme pro vás připravili vyčerpávající reportáž našeho moskevského zpravodaje o brutálním zásahu ruské policie proti pokojné  opoziční protivládní demonstraci. Poté budou následovat mimořádné dvouhodinové Události-Komentáře, ve kterých vám pozvaní odborníci vysvětlí, co si o tom máte myslet… 

Mám rád bibli. Najdete tam trefný komentář skoro k úplně všemu.

Matouš 7:1-5:

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť podle toho, jak soudíte, budete sami souzeni, a jakou mírou měříte, takovou se naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém oku nepozoruješ? Nebo jak chceš říkat svému bratrovi: ‚Dovol, ať ti vyndám z oka třísku‘, a sám máš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra.

 

2,416 total views, 2 views today