Pobaltí je nervózní z ruského cvičení v Bělorusku a z toho, že by se tam ruští vojáci mohli usadit. Vida. Ještěže Rusko díky nepřetržité řadě cvičení i z trvalého pobytu vojsk NATO v Pobaltí žádný důvod k nervozitě nemá. 

Jan Masaryk II.

Do nového ministra zahraničí jsme od začátku vkládali velké naděje. Bylo totiž jasné, že perfektně splňuje současné panevropské kvalifikační požadavky na tento důležitý post. To jest, že musí spolehlivě jít o to úplně největší vemeno, jaké nová vládní garnitura dokáže ve svých řadách najít. Finále s Langšádlovou muselo být ale velice těsné. A zatím rozhodně nejsme zklamaní. Po rozehřívacích kolech spočívajících převážně v takticky brilantním zhoršování vztahů s Ruskem a Čínou poprvé výrazněji zazářil na Ukrajině, kde úspěšně zvyšoval napětí v kostýmu kadeta Bieglera. Ovšem plný potenciál svého talentu odhalil až vzápětí po návratu, když nás i celou Evropu informoval, že energetická krize je vlastně požehnáním neboť ukázala, že imperialistický ruský plyn nepotřebujeme a krásně si vystačíme s bratrským americkým. Což byl tak velký kalibr, že ho úplně nechroupli ani jinak politicky poměrně spolehliví „experti.“ Rád bych při této příležitosti připomněl prezidentovy námitky, že kandidát na funkci ministra zahraničí, jenž nade vší pochybnost veřejně prokázal duševní obzor rozsahu hlemýždě zahradního, by tuto prestižní funkci v zájmu státu pravděpodobně zastávat neměl.

Elektrárny jsou přežitek

A ze stejného materiálu jako Lipavský je ukut i jeho soupirát, europoslanec Peksa. Toho máme u nás doma taky velice rádi. V evropských strukturách budoucí rudozelené říše mu prorokujeme zářnou budoucnost, protože jsme ještě nenarazili ani na jednu věc, ve které bychom se s ním, ostatně stejně jako se všemi ostatními Piráty, alespoň v nějakém osamoceném, bezvýznamném bodu byť jen částečně shodli. Co máme asi tak na mysli vyplývá například z jeho nedávného obsáhlého rozhovoru pro stranický tisk, kde zazněla originální a vskutku neotřelá myšlenka, že Česko se v rámci naplňování Green Dealu úplně krásně obejde bez vlastních elektráren, protože energii lze přece pohodlně dovážet. Třeba z Afriky.

Kdy vám to letí?

Aneta Langerová má chuť jet bránit ukrajinské hranice před ruským útokem. Ano.  Co k tomu říct. Zaprvé, k některým věcem by se umělci asi raději neměli veřejně vyjadřovat a pokud projeví touhu tak učinit, jejich nejbližší okolí by jim v tom v jejich zájmu mělo zabránit jakýmikoliv prostředky. Zadruhé, tak přibližně takhle nějak asi vypadá tragická oběť vytrvalé a masivní státní propagandy. Zatřetí, pokud snad  nějakou náhodou nejde, jako vždy v takových případech, o jalové žvanění mající pouze zvednou sociální kredit v bublině, jsem ochoten Anetě i jejím přátelům významně přispět na cestu.

Americký brouk 2.0

Bojovníků proti dezinformacím asi nikdy nebude dost. Poslední dobou mám takový dojem, že v informačním maratonu relativně malou skupinku amatérských dezinformátorů už dávno předběhla masa profesionálních informátorů a ztratila se jim z dohledu. Aby obhájili granty budou proto muset brzo začít bojovat sami proti sobě na což se u nás doma už velice těšíme. Až revoluce zase jednou začne požírat své děti. Jako zatím poslední z bojovníků za názorovou čistotu digitálního prostoru se tak k evropským i domácím dotačním ceckům právě přisála  jakási   Středoevropská observatoř digitálních médií. Chytání, odsuzování  a upalování digitálních kacířů bude v tomto případě koordinovat Karlova univerzita. Vzpomínám na ty dávné divné doby nadvlády bílého maskulinního supremacismu, jejichž připomínky jsou nyní v akademickém světě hromadně likvidovány, kdy univerzity byly tradičními, a často jedinými, garanty svobodné diskuse.

O nepostradatelnosti elfů v liberální demokracii

Česká dezinformační scéna masivně podporuje Rusko a NATO prezentuje jako agresora,“ informuje své věrné nejen web Aktuálně. Pomiňme fakt, že mainstream nadšeně přebírá jako důvěryhodné  „analýzy“ vypracované spolkem, jehož důvěryhodnost je nulová a soustřeďme se na hlavní myšlenky. Zaprvé, k obvinění, že podporujete Rusko vám dneska stačí veřejně poukázat na vachrlatá místa oficiálních protiruských „narativů,“ nebo třeba vyjádřit jisté pochybnosti o neposkvrněném početí Ukrajiny. Zadruhé, česká dezinformační scéna už dlouhá léta nemusí ve věci prezentace NATO jako agresora hnout prstem, protože v tomto ohledu se NATO bezkonkurenčně nejlépe prezentuje samo.

Cesty bolševika jsou zjevně nevyzpytatelné

Sněmovna přehlasovala senátní veto a schválila vládní pandemický zákon, největší utažení šroubů od začátku pandemie, jehož garantem a nejohnivějším obhájcem byl nový ministr farmaceutických korporací Válek. Při jeho senátní obhajobě pronesl nejdříve mnoho lží a dezinformací, mimo jiné o tom, jak bez něj budou umírat babičky a že když mu ho neschválí, tak vyhlásí nouzový stav. Pak si zahrál solitaire. Asi aby zdůraznil vážnost situace. Myslím, že v této souvislosti neuškodí nahlédnout do minulosti. Konkrétně do února 2021, kdy byl soudruh Válek ještě v bezstarostné opozici a kdy pro Reflex pronesl mimo jiné tato památná slova:„… nouzový stav by měl skončit. Vláda už ho nepotřebuje a opatření navíc není schopná vymáhat a jen utahuje šrouby. Místo toho je třeba dát lidem zdarma FFP2 respirátory a umožnit jim dělat si doma zdarma antigenní testy, odběrem ze slin nebo stěrem z nosu…. Vysvětlování a přesvědčování lidí je lepší cesta než příkazy a šikana. Utahování šroubů je cesta bolševika…pokud by skončil nouzový stav, můžou opatření vyhlásit krajské hygienické stanice…

Ruská realita, verze I. 

Je obecně známo, že Poláci z historických důvodů velice milují Rusko. A proto mají vyjádření polských politiků k Rusku jaksi apriori váhu vyjádření sparťanů o slávistech. Informovat nás tedy za naše peníze o tom, co jakýsi bezvýznamný polský eurohujer prohlašuje o Putinovi, je naprostým mrháním digitálním prostorem, energií, penězi a časem. A to ani nemluvím o tom, že to, co říká, tedy že Putin strašně potřebuje porazit Ukrajinu, aby se udržel u moci, aspiruje na evropskou hovadinu kvartálu. A že je v tomhle kvartále nějaká konkurence.

Ruská realita, verze II.

Ovšem náš český puncovaný expert na ochlazování česko-ruských bilaterálních vztahů ruského původu Romancov, který ale Rusko miluje úplně jako pravý Polák, zase naopak tvrdí, že „Putin může dělat cokoliv a Rusové mu to zbaští.“ A včil mudruj.

Heuréka!

HateFree Culture po obligátním hluboce zakořeněném rasismu, historicky podmíněném latentním slovanském odporu k jinakosti či vlivech civilizace bílého muže objevilo další pádný důvod, proč jsou Romové v Česku nejméně oblíbenou menšinou. Nic o nich prý nevíme. Ano, to bude ono. Voni sou ale hlava, pane vachmajstr! 

O smyslu parlamentu

A nyní v souvislosti s pozdvižením, které mezi všemi pravými demokraty způsobily opoziční obstrukce při schvalování novely pandemického pendrekového zákona, které prý byly zneužitím posvátnosti demokracie, opět společně nahlédněme do nedaleké minulosti. Kdy dnešní obstrukcemi rozhořčená vládní koalice byla vesele  obstruující opozicí. A co tehdy z jejich strany ke snahám tehdejší vlády utnout jim obstrukční žílu u samýho pytlíka zaznívalo? Fiala: „Mě už trošku zneklidňuje, jak si hnutí ANO nedokáže poradit s parlamentní demokracií. Pořád je nudí, že tady diskutujeme, že se jich na něco ptáme.“ Gazdík: „My nemáme omezovat řečnickou dobu a řečnění ve sněmovně, protože to je smyslem parlamentu.“ 

Demokracie je, když… 

S obstrukcemi SPD souvisí i vyjádření jednoho mediálně oblíbeného ústavního právníka. Což samo o sobě silně naznačuje, co v něm asi tak bude. Jeho zdůvodnění proč by opozice neměla mít právo zbytečně kecat vládě do vládnutí a zneužívat tím demokracii, stojí ale za přečtení celé, jde o jakýsi manifest neoliberalismu, který je nyní všude kolem i tady u nás u vesla. A pravděpodobně dlouho bude. A občan by měl znát svého nepřítele. Teď z něj ale vypíchnu jednu větu, která mne zaujala nejvíc. Cituji: „Většina je většinou proto, že jí dala hlas většina voličů, a ta předpokládá, že jí bude vládnout.“  Zajímavé. Jednoduchými počty lze zjistit, že současná vládní koalice nevládne proto, že by jí „dala hlas většina voličů,“ ale proto, že poskládala většinu ve sněmovně. Což je nebe a dudy. Většina voličů si vládu současné koalice rozhodně nepřála a hlasovala pro někoho jiného. Spolu a PirStan splácali cca 44%, ostatní strany dohromady 56%…Vivat demokracie a vivat Ústavní soud, jeden z jejích pevných pilířů v jehož čele stojí bývalý komunista.

O důležitosti přirozenosti

Do neoliberálního světa blízké budoucnosti kromě ústavních právníků typ Kysela či Rychetský rozhodně patří i vládní poradci typ Brinton. A jak k tomu došlo? Tak, že demokratické společnosti se z vývojového stádia „vláda většiny“ prostě posunuly k vyššímu stupni vývoje a tím je „vláda menšin.“ Jinými slovy to, co bylo ještě nedávno podivnou úchylkou, se stalo normou. Zvykejte si. Už je to na cestě i sem.

Může zato televize

„Většina Rusů věří ohledně Ukrajiny státní propagandě a viní Západ,“ píše Hlas Ameriky. A je to kvůli tomu, že mužici mají jako hlavní zdroj informací televizi, vysvětluje autorka. Vida. Ještěže u nás žádná státní televizní propaganda ohledně Ukrajiny neexistuje a Východ nikdo z ničeho neviní. Což bude pravděpodobně tím, že u nás v demokracii, na rozdíl od totalitního Ruska, má televizi jako hlavní zdroj informací málokdo. Bože můj.

Si vis pacem, para bellum

Nový německý kancléř, se kterým bude určitě ještě spousta legrace, prohlásil, že „pro nahromadění více než 100 tisíc ruských vojáků u hranic s Ukrajinou není žádné ospravedlnění.“ Hm. No, já bych tedy minimálně dvě viděl. Zaprvé, co třeba nahromadění více něž 100 tisíc ukrajinských vojáků u hranic s povstaleckými regiony obývanými převážně ruskojazyčnou menšinou a které sousedí s Ruskem? Zadruhé, co třeba fakt, že Kyjev za osm let občanské války nikdy nepropásl jedinou příležitost k eskalaci napětí? A že Evropě hrozí válka? Ano, hrozí. Ale v tomto případě naopak zase nevidím jako jejího hlavního rozdmychávače pouze a jedině Rusko. Olaf z mého pohledu pláče na špatném hrobě. Pokud nechce válku musí letět orodovat především do Washingtonu, Bruselu nebo za tím debilem Johnsonem. Případně i do Kyjeva, ačkoliv to by byla jen ztráta času, kterého není nazbyt. Zaprvé proto, že o tom, co Ukrajina udělá se v Kyjevě nerozhoduje a zadruhé proto, že západní Ukrajince novým kouskům nenaučíš.

2,380 total views, 1 views today