Boj o nejlukrativnější evropská koryta vrcholí. Z mého hlediska, tedy z hlediska euroskeptického, spíše konzervativně smýšlejícího občana, to vypadá vždy velice podobně, jako nyní. Tedy tak, že ti, které jsem nevolil, rozhodují beze mne o tom, kdo bude proti mé vůli řídit můj život a toto rozhodnutí jim poté formálně, poslušně a nadšeně stvrdí ti, které jsem rovněž nevolil. Nádherná věc, ta asistovaná demokracie. A během tohoto mocenského zápolení, které určí, jak bude EU v příštích letech vypadat, vyplulo na povrch jméno Frans Timmermans. Což mne uvedlo do přímo euforického stavu.  

Mám chuť vyjít v tom vedru do ulic zahalen do té nám všem tak drahé modré vlajky se žlutými hvězdičkami a tam tančit, zpívat, volat Alláhu akbar a líbat návštěvníky filmového festivalu. Pokud by byl totiž za předsedu Evropské komise „zvolen“ právě tento původně nizozemský veterán socialistických evropských politických struktur, puncovaný eurohujer, zuřivý multikulturalista, přesvědčený eurofederalista, servilní islamofil, levicový extrémista, kovaný neomarxista, klimatický šílenec, visegrádofob a takřka dokonalý užitečný idiot, má touha dožít se okamžiku, kdy se tato Evropská unie sovětského typu, její všemocné politbyro a s ní i všechno, co tenhle globální zmrd reprezentuje konečně zhroutí, by se opět o notný kus přiblížila k naplnění.

Protože s. Frans Timmermans je kádr. V tom smyslu slova, jako ho chápeme my, co jsme už jeden komunismus zažili a žádný další už zažít nechceme. A již soudruh Lenin, z jehož učení soudruh Timmermans podle svého politického počínání evidentně vychází, pravil, že „kádry rozhodují vše“. Je vůbec zajímavé, jak je život a především dílo Vladimira Iljiče pro politiky vzor Timmermans stále inspirující:

Chceme-li zničit národ, musíme zničit jeho morálku a padne nám do klína, jako zralé ovoce.

Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je pověsíme.

Dejte mi jednu generaci mladých a proměním svět.

Ať psíčci buržoazní společnosti poštěkávají a kňourají nad utracením každého nežádoucího štěněte. My kácíme velký starý prales.

Jsme antivlastenci.

Všechno souvisí se vším.

Situace je výjimečná a my musíme zahájit výjimečný teror!

O rozhodnutích ústředního výboru se nediskutuje!

A takový kádr, jako je soudruh Frans T. by byl stoprocentní zárukou toho, že se kormidlo Evropské unie nejenom nepohne ani o píď ze současného kurzu směrem marx-leninský Sovětský svaz – náš vzor, ale že dokonce ten vzor v mnohém překoná. Protože, na rozdíl od Lenina, tito noví bolševici dokážou ten stále stejně nevábný levicový obsah díky novým technologiím a postupům zabalit do neprodyšného a  lákavě barevného obalu.

Frans Timmermans by byl zárukou toho, že by se žádné „reformy“ EU, žádná perestrojka, byť formální a pouze kosmetická, která by opět pouze jinak přebalila onen stále stejný obsah, nekonala.

Tedy, aby nevznikla mýlka, i ti ostatní kandidáti jsou pochopitelně ze stejného vrhu, jako soudruh Timmermans. Za současné politické konstelace se do takto vysokých evropských postů nikdo normální – to jest o něco méně levicový a o něco více pravicový – nedostane ani náhodou. To bylo to první, co si soudruzi po čistě leninském vzoru zajistili jako první. Ale Timmermans by byla naprostá tutovka.

Pro mou věc, a jak pevně doufám, i pro věc většiny mých čtenářů, by byl nějaký méně leninský imbecil než je soudruh Timmermans v čele Evropské komise jistotou, že milosrdné odpojení pacienta v kómatu od přístrojů se odloží a jeho agónie se zbytečně zase o něco protáhne. Kdežto s ním v čele to půjde směrem k tichému pohřbu skoro samo.

Jako malá sonda do hlubin proevropské socialistovy duše poslouží video z rakouské debaty, kde slovenský europoslanec Sulík nevěří svým uším a na kterou upozornil v podobně laděném článku Miroslava Cvrčka Reflex. Doporučuji přečíst i shlédnout.

Pan Timmermans se kromě prosazování pokročilých ekonomických modelů proslavil také výrokem „není možné, aby se někdo jen vezl“, jímž obhajoval a obhajuje systém přerozdělování migrantů podle kvót a to především do nových členských zemí. Těch migrantů, kteří podle něj mají právo přicházet a Evropa má povinnost je přijímat. A hlavně živit. Těch migrantů, kteří přivedli země západní Evropy k prahu kolapsu a občanské války.

Potenciální soudruh předseda politbyra je také přesvědčeným islamofilem. Islám je podle něj tradiční součástí evropské kultury. V islámu vidí inspirativní náboženství míru, jeho vyznavače považuje za pravé požehnání pro ekonomické a společenské poměry unijních zemí a kohokoliv, kdo o tom pochybuje je odhodlán předat šariátskému soudu. Je také autorem moc pěkné zdravice muslimům kde, kromě mnoha jiných servilních blábolů, prohlašuje Evropskou komisi, jejímž je místopředsedou, za „věrného přítele muslimů naslouchajícího jejich obavám…“. Jejich obavám…??

Frans Timmermans je dlouholetým budovatelem a horlivým apologetou toho, čím je EU dnes. Polototalitního, byrokratického molochu, který na území, jenž považuje za své postupně uvádí v život moderní verzi komunistického Sovětského svazu říznutého islámskou lidovou džamáhírijí, čemuž by neuvěřil ani známý pesimista George Orwell.

Pokud bude tenhle holandský Gottwald zvolen, aby po tom lucemburském převzal celý cirkus, mnohé společenské procesy se nepochybně urychlí. Ovšem velká část z nich se soudruhu předsedovi zřejmě vůbec líbit nebude.

Na celé té věci je pozitivní i to, že Timmermanse otevřeně odmítá podpořit současný i budoucí český premiér. Ne, že by to bylo něco platné. Ale bez ohledu na jeho osobu, motivace i výsledek je to téměř rovno zázraku. Protože nic takového jsme doposud nepoznali. U jeho předchůdců to zatím bylo výhradně v rovině rektální: „Óóó, vybrali jste nám úžasného šéfa, kdy se bude hlasovat?“

Na závěr si pro odlehčení depresivního tématu dáme ještě jiného Nizozemce, a to Lubacha. Zpracování způsobu, jakým si jeho spoluobčan Frans řekl o funkci šéfa evropského kontinentu i jak si navždy v paměti uchováme jeho předchůdce, je jako vždy zábavné a míří přesně do černého.

978 total views, 2 views today