Mezinárodní okupace Afghánistánu – protože to, u čeho tam už léta poslušně přicmrdujeme, prostě je okupace – se momentálně účastní cca čtyři desítky zemí a nejvíc je tam Američanů. Přesto se afghánští vlastenci, od oné naší slavné a mediálně hrdě prezentované „tajné odvety“, už dvakrát za sebou a ve dvou rozdílných oblastech trefili ausgerechnet výhradně do Čechů. Abnormální smolík, úžasná náhoda, Boží vůle, nebo důsledek našeho vlastního pocitu nadřazenosti?

Vrchnost má jasno. Jde o abnormálně smolnou úžasnou náhodu, která je vzhledem k silnému náboženskému fluidu v Afghánistánu zřejmě nepatrně říznutá i Boží vůlí. „Útok mířil na koalici, nikoliv na Čechy“ , ujistili v médiích českou veřejnost dva vědoucně se tvářící papaláši, kteří u nás mají na starost onu státní cestovní kancelář, co máme místo armády. „Něco takového se u nás stává maximálně jednou za deset let“ , dodali ještě fundovaně a se znalostí věci.

Poté následovalo standardizované chlácholení obyvatelstva, jehož se používá v mírných obměnách při každé podobné příležitosti, ať už se jedná o smrt vojáků, další multikulturní obohacení, nebo navrtané metro. Jelikož informační hodnota těchto hovorů ze Strakovky bývá díky použití novořeči mizivá a tento případ nebyl žádnou výjimkou, udělal jsem si pro sebe stručný překlad a tady si ho jenom odložím:

Vážení vohnouti a vohnoutky, zachovejte klid, absolutně nic se neděje. Naši afghánští přátelé jsou nesmírně rádi, že jim už skoro dvacet let pomáháme najít cestu k sekulárnímu státu, rovnosti žen, demokracii a McDonaldům. To, že teď ve jménu Alláha střílí výhradně do nás, je prostě neuvěřitelná náhoda, vůbec nic to neznamená a nijak to nesouvisí s tím, že my jsme minule stříleli do nich. Prostě budeme dělat, že se to nestalo.

Dál svou usilovnou prací za žebráckou mzdu roztáčejte kola německé ekonomiky, radostně konzumujte západoevropský odpad, sledujte přiblblé americké filmy a pravidelně poslouchejte bruselskou propagandu. Teď je nejdůležitější se jako vždy semknout a vyjádřit jasnou podporu naší armádě, která skoro celá bojuje u Kábulu za Prahu.

Vyjděte třeba společně do ulic se svíčkami a něco hezkého skandujte. Vhodné by bylo například ono známé „Hoši, děkujem!“.

Pan vrchní zelený mozek Opata si pro tentokrát kupodivu odpustil ty v médiích tak nádherně drsně se vyjímající výroky o tom, že „nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky“ . Asi na to v tumlu zapomněl. Místo toho nás všechny požádal o podporu v pro armádu těžké chvíli. Ten bleskový obrat o sto osmdesát stupňů od minulé stylizace „supertvrďáci“ k současnému „máme vás rádi, mějte nás rádi“, zapříčiněný evidentně panem náčelníkem nečekanou schopností Afghánců reagovat na naší imbecilitu, by byl celkem zábavný, kdyby nešlo o život.

Ale určitým způsobem ty bláboly chápu. Co mají taky říkat jiného. Pravdu? Že jsme si tou dětinskou Opatovou odvetou „zub za zub“, kterou mají Afghánci na rozdíl od nás v genech, pěkně nasrali do bot? A že můžeme nějaké její další „zcela náhodné“ pokračování klidně zažít v dohledné době i přímo tady??

Nebo, nedej Bože, dokonce něco o nutnosti podrobit nové seriózní společenské a politické diskusi náš postoj k těmto pochybným americkým podnikům, trvajícím celá léta bez nejmenšího efektu a při nichž jsme pokaždé za dokonalé kaštany???

Místo toho bude stoprocentně plynule následovat bušení v prsa a předhánění se v deklarování nehynoucí podpory našim drahým spojencům a jak vejce vejci podobné komentáře o tom, proč jim i nadále musíme svítit u téměř naprosto každého svinstva.

A jako vždycky jediným hmatatelným výsledkem zcela zbytečných úmrtí dobře placených českých žoldáků v tisíce kilometrů vzdálené zemi o níž, řečeno s panem Čambrdlajnem, nic nevíme, bude ve finále pouze a jenom další přitažení našich vlastních domácích šroubů.

Víc kamer, víc kontroly, víc státu, víc buzerace, zase o něco méně naší vlastní svobody. Ve jménu boje proti terorismu. Hip, hip, hurá, ať žije armáda!

3,877 total views, 2 views today