To, jak vážně asi myslí premiér ve zkušební době Babiš svůj prozatím mediálně velice nekompromisní postoj k Bruselí stejně nekompromisně požadovanému „reformnímu“ systému přidělování černoušků a muslimů, je asi nejvíce patrné v tónině v níž na toto ožehavé téma vytrvale hrají jeho média. Cokoliv, co agentu Burešovi není skutečně po chuti pro tato média neexistuje, nebo je to podrobováno zdrcující kritice. Píší tedy jeho novináři kriticky nebo alespoň objektivně o obrovském problému masové imigrace kulturně nekompatibilních, nevzdělaných a nevzdělatelných primitivů, kteří se odmítají stát Evropany a požadují abychom se my stali Nigerijci a Afghánci? Nikolivěk přátelé. S vytrvalostí Emila Zátopka nám jeho presstituti a presstitutky předkládají výhradně podobné sladkobolné „příběhy“ o chudácích, kteří velice trpěli pod knutou oftalmologa MUDr. Asada a proto museli uprchnout přes půl zeměkoule a minimálně čtyři bezpečné  země až do Německa. S výší německých sociálních dávek to přitom pochopitelně  nikdy nesouvisí. Bez výjimky jde pokaždé o osvícené muslimy, kteří vyznávají náboženství míru, milují jinověrce i homosexuály, nestydí se žehlit  a žena je pro ně rovnocenný partner. To, že takto liberálních muslimů je zhruba 0,01% a z hlediska těch pravověrných jde o kacíře, jež je nutné fyzicky zlikvidovat, už se čtenáři Agrofertích rozhledů zpravidla nedozvědí. Z hlediska „boření mýtů“ o islámu tak mají tyto bláboly naprosto nulovou vypovídací hodnotu a jsou navíc velice nebezpečné, protože mýty naopak vytváří. Mýty o tom, že islám je náboženství jako každé jiné, které nikoho nediskriminuje a nikomu od něj nic nehrozí, ba právě naopak, lze se od něj mnohému naučit. Čtenářům iDNESu se tedy může lehce stát, že při střetu s realitou budou poněkud rozčarováni. Zůstanou-li naživu.


V této souvislosti asi nikoho nepřekvapí, že u těch samých čtenářů, kteří pod dojmem příběhu o emancipovaném muslimském manželovi paní Halimy přispívají Člověku v plísni a spílají Konvičkovi s Okamurou do rasistů,  Zeman prý jako prezident „propadl“ . Hlasovalo 37 tisíc lidí, známkovalo se jako ve škole a Zeman dostal výslednou známku 3,9. Tak zaprvé – Nevím, jak to měli během studií redaktoři, ale u nás se s čtyřkou nepropadalo. Zadruhé – Přesně tenhle způsob manipulativní žurnalistiky deformující nějaký fakt k obrazu svému prezident kritizoval v inauguračním projevu. Zatřetí: Permanentní hon na Zemana už dávno překročil všechny hranice soudnosti a neustálá negace všeho, co se ho i jen vzdáleně dotýká, viz radostný titulek „Zeman u čtenářů propadl“ už lidem, kteří nevnímají realitu pouze skrze titulky iDNESu začíná lézt krkem. Začtvrté – 37 tisíc věrných čtenářů dezinformačního a závislého internetového plátku stojí proti 2 milionům 853 tisícům voličů, kteří tomu nechutnému propadlíkovi dali i podruhé svůj hlas a kteří mají nějaké ankety iDNESu úplně u prdele. Mně osobně by přitom stačilo velice málo k tomu, abych si té usmolené agitky za Česko havlovštější vůbec nevšímal, netrpěl při jejím čtení a ignoroval ji jako daň za svobodu projevu. Stačilo napsat do titulku něco alespoň přibližně podobného pravdě.


Papež František už pět let překvapuje svět. Tady naopak s titulkem zcela výjimečně naprosto souhlasím a považuji ho za adekvátní. S ČT se pouze rozcházím v jeho interpretaci. Podle České televize, k poznání jejíhož hospodaření s veřejnými penězi nejsem prý ještě dostatečně připraven, je jeho obsahem obdiv k papeži moderního střihu, jenž je pokrokovým idealistou vedoucím katolickou církev i svět k lepším zítřkům. Já v něm vidím neomarxistu, jenž byl během „dlouhého pochodu institucemi“ usazen do katolických struktur a který slouží všemu možnému, jen ne křesťanskému Bohu, katolické církvi a lidstvu. Pokud mám hodnotit jeho počínání a oprostím se od mediálně oblíbených banalit typu mytí nohou azylantům, proslovů o povinnosti pomoci bližním a žehnání dětičkám, což nikomu neškodí, tak k němu mám dvě zásadní výtky. Zaprvé jeho v dějinách papežství naprosto ojediněle hypervstřícný postoj k islámu považuji za sebevražedný a to nejen pro katolickou církev, ale i pro zbytek západní populace. Zadruhé jeho postoj k imigraci obecně není jen sebevražedný, je naprosto šílený. Pokud bychom se jím jako vzorní křesťané a katolíci, jimiž díky bohu jak pevně doufám nejsme, řídili a otevřeli svou náruč chudým a potřebným celého světa bez omezení, nenastal by konečně, jak se bůhví proč domnívá tento rudý papež, ráj na zemi. Jediným výsledkem křesťanské lásky podle soudruha Františka by bylo peklo.


V Německu hořely mešity. Policie horlivě pátrá mezi krajně pravicovými extrémisty což jí nezávidím, protože do této kategorie už momentálně spadá slušná část původní německé populace. Nepochybuji však  o tom, že pachatelé nakonec budou vypátráni a řádně souzeni. Nejlépe tím soudem, co nedávno označil zapálení synagogy za akceptovatelnou formu politického protestu.


Chtěl bych touto cestou poblahopřát občanům Prostějova k jejich spontánní demonstraci proti přebujelé státní buzeraci, která má z občanského hlediska asi tak tisíckrát větší hodnotu, než souběžně probíhající poslušné bečení ovcí na Václaváku. Jejich nadrilované „Obušku z GIBSU ven a My ČT nedáme, radši ji zbouráme“, se v konfrontaci s poskytnutím pivní lázně a zfackováním agentů Burešova EET gestapa rozlícenými hokejovými fanoušky právoplatně scvrkává do jakéhosi trapného myšího pšouku. Přibližně takto vypadá autentické lidové rozhořčení nad skutečným státně-politickým svinstvem v praxi. A ne jako třístá repríza představení divadla Na Jezerce.


Poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL Zdechovský je patrně nejkomunikativnějším ze všech našich tamních zástupců. Jeho názory a stanoviska zaplavují sociální sítě i média. Asi nikoho nepřekvapí, že 99% této komunikace se soustřeďuje na obhajování Evropské unie a její nenahraditelnosti. Kapři si přece rybník nevypustí. Zároveň se kupříkladu na stránkách Parlamentních listů – což ho ovšem šlechtí – často spravedlivě rozhořčuje nad různými evropskými směrnicemi stylem, který by nějaký šťoural mohl snadno označit za populistický. Už jenom z toho důvodu, že pod všemi těmito jím tepanými směrnicemi obsahujícími ta největší svinstva, jenž Brusel doposud vyprodukoval, se prakticky ve všech případech skvěje na hlasovacích protokolech jeho zeleňoučké „Ano“. Já to chápu, chlapec tam má božskou sinekuru, ví, že doma si v politice už neškrtne a tak se snaží. Jako třeba tady. Pro ECHO24 sesmolil „Deset důvodů, proč zůstat v EU“ . Nebudeme se tady zdržovat jejich reprodukcí a kritikou, byla by to ztráta času, protože jejich argumentační hmotnost je blízká nule. Každý si po jejich přečtení a zvážení jistě udělá obrázek sám. Mám jen pár stručných poznámek. Za zmínku stojí už samotný úvod a autorova paralela s drsným rozvodem a placením velkého výživného. Ale ta mírumilovná, výborné sousedské vztahy, volný obchod a všeobecnou prosperitu hlásající EU by nás za odchod ekonomicky, ani nijak jinak přece úmyslně netrestala, že ne? Pokud ano, a stojí tedy evidentně na principech práva silnějšího, je to fakt takové terno ve svazku s ní setrvávat?

Všech deset důvodů pana Zdechovského pro setrvání v EU pak shrnu do svého jediného důvodu pro odchod – NIC nemůže vyvážit ztrátu privilegia žít výhradně podle svých vlastních zákonů a vlastních pravidel na vlastním území  zděděném po předcích, kteří náš stát zcela jistě nevytrhli z liberální říše Rakousko-Uherské proto, aby ho eurohujeři a kolaboranti jako je Zdechovský vzápětí udělali nedílnou součástí polototalitní říše Německo-Francouzské, proti které působí konstituční monarchie starého habsburského mocnářství v některých směrech málem jako oáza národních i občanských práv a svobod.

933 total views, 3 views today