Filmový festival je připraven, informují radostně Hovinky. Tak, bodejť by se netěšili. Na mejdan roku za peníze těch, co nikdy pozvánku na projekci ani rautíky nedostanou. Těch, co místo celonočního prožírání a propíjení téměř 50 mega, na které Barťákovi, jeho četným kámošům i redaktorům Hovinek přispěli ze svého, musí každé ráno vstávat do práce nevyspalí, protože jim bavící se kulturní fronta za jejich peníze vyhrávala a vřískala pod okny celou noc. Těch, co se díky tomu báječnému festivalu nejen týden nevyspí, ale ani nezaparkují, neprojedou, nenají v hospodě a celou dobu budou od Pražáků poslouchat, jak se určitě taky celý rok těšili a jak jsou ty Vary báječné a tak roztomile rurální, ale v Praze je všechno mnohem lepší, lacinější a vůbec mnohem dokonalejší. Souhlasím, v Praze je všechno dokonalejší. Tak proč si ten váš zasranej festival nepořádáte tam?


„Někteří lidé platí za elektřinu méně, než by měli“, říká pan generální Beneš. To je ten, co šéfuje státní firmě určené k vybírání peněz od těch, co je umí vydělat, pro účely jejich následného přesunutí do kapes těch, co je vydělat neumějí, ale taky se chtějí mít dobře. Viz například předchozí hovínko. A všechno se to maskuje platbami za elektřinu, které jsou evropské a stále stoupají a do kterých je mimoto zahrnuto i to slavné oficiální výpalné pro solární barony, díky čemuž všichni platíme za elektriku majlant už teď, ať si pan generální říká cokoliv. A pan manager Beneš je též ten, co dával paní Nagyové darem ony slavné kabelčičky za čtvrt milionu. Asi mu byla sympatická svou legendární skromností. Takže, aby bylo i nadále na kabelky pro různé VIP soudružky, na Bartoškovo rauty a Maláčové šílený socialismus venezuelského typu, je třeba „upravit tarify“ a ještě více se přiblížit té vytoužené západní Evropě. Zajímavé přitom je, že dohánění Evropy v cenách nám jde skvěle, věnuje se mu skutečně značné úsilí a mnohde už jsme dokonce napřed, ale dohánění ve mzdách má furt dvacet let zpoždění.


„Babišovi slouží stádo ovcí a kariéristů“, konstatoval Pavel Telička. To je ten, co pochází z prominentní komunistické rodiny, co také záhy vstoupil do KSČ a co díky tak skvělému kádrovému profilu pracoval na ministerstvu zahraničí Československé socialistické republiky. Ten, co si okamžitě po pádu komunismu posypal tu velkou hlavu popelem, jasnovidně rozpoznaje zvrácenost předchozího režimu a nabídl jako demokrat od narození své služby režimu novému. To je ten, co poradensky svítil Bakalovi při tunelování OKD a při tunelu na hornické byty, za což od vděčného uhlobarona inkasoval desítky milionů. Ten, co nám skvěle vyjednal vstup do EU a nic při tom nezamlčel. No, a hlavně ten, co v jiném miliardáři okamžitě rozpoznal příštího vítěze derby, takže se přestěhoval do jeho závěsu a jeho jménem se opět usadil v Bruselu. A když novému mecenáši posléze také začalo téct do bot, opět jako zázrakem prozřel a opět si velice dovedně posypal hlavu popelem. Má v tom už praxi. Zbývá už jen zodpovědět otázku, jestli soudruh Telička do té doby sloužil Babišovi jako ovce, nebo jako kariérista.


„Tah proti šiřitelům nenávistného obsahu, Facebook bude poskytovat jejich osobní data francouzským úřadům“, píše iRozhlas. A Zuckerberg doufá, že se „opatření stane modelem i pro zbytek EU“. Jistě, kam bychom přišli, kdyby si na sociálních sítích každý beztrestně psal, co ho napadne. Neřku-li, aby tam beztrestně psal něco, co není v souladu s učením předsedy Maa. Podívejte se například na chudinku soudružku Jourovou, kvůli nenávisti musela zrušit svůj profil. Svoboda projevu bude v naší Evropské lidové demokracii pochopitelně i nadále zaručena. Svoboda po projevu pak bude záležet na posouzení úřady. A pro ty bude stěžejní, proti komu byl projev směrován, protože to rozhodne, zda byl nenávistný, či zda šlo o oprávněné rozhořčení nad počínáním pravicového extrémisty, rasisty, či ruského agenta. A takové rozhořčení je žádoucí a široce podporované, neboť stmeluje socialistickou občanskou společnost. Takže sarkasticky komentovat fotečku teplických prvňáků, selfíčko Emma Smetana nebo smrtící atentát na Feriho nesmíte, to je jasný projev nenávisti a díky motýle Emanuelovi a Markovi už za to brzo dostanete tři roky. Kdežto proti Zemanovi, Putinovi, Jaklovi, Semínovi či Klausům můžete nenávistné projevy šířit do alelujá, to je ospravedlnitelné rozhořčení, které cele spadá do svátosti svobody projevu a po novelizaci bude dokonce rovno sebeobraně. Podrobný seznam objektů, které je možno nejen na sociálních sítích nenávidět zcela beztrestně, je už nyní k dispozici na webu ČT.


„Jsme Češi, nikdy se nevzdáme!“ Tímto slavným a hojně užívaným citátem nám ČT připomněla letošní výročí hrdinského posledního boje pachatelů atentátu na Heydricha. Já se přiznám, že si nepietně nemůžu pomoct, ale tento citát ve mně vždycky vzbuzuje velice smíšené pocity. Na jedné straně se nechci nijak dotknout památky mužů, kteří padli v boji jako hrdinové, ovšem na té druhé, šťouravé straně, mi ta věta vždy vzhledem ke skutečnosti přijde legrační. Protože, přiznejme si, Češi nejsou zapsaní zrovna v čele seznamu národů, co jsou obecně známy tím, že se nevzdávají. Vždyť i celá historie Druhé světové války, jejíž součástí byl i statečný boj parašutistů v kryptě, přece začala tím, že jsem se my, Češi, vzdali.


Francouzská rebelie unavila, žluté vesty věší na hřebík, píše iDnes. A že to byl po řadu měsíců v tradičně revoluční  Francii jiný fofr, než tady u nás, u stádních cinkavých knedlíkářů. A to byly důvody francouzské rebelie ve srovnání s těmi našimi opravdu podstatné a subjekt tamní lidové nenávisti neměl ani zdaleka takovou podporu voličů. A Emanuel to v pohodě klimatizovaného Elysejského paláce prostě vyseděl. Takže pokud náš frankofilní pan premiér projeví stejnou trpělivost a vezme si z Macrona příklad, je velice pravděpodobné, že ty svoje žluté vesty bez žlutých vest – tedy kromě s. Kluse – taky v klidu vysedí. Západ je přece nás vzor. V tomto kontextu je ještě celkem zajímavé, jak česká média referovala o protimacronských demonstracích Žlutých vest a jak referují o demonstracích antibabišovských. Žluté vesty byly podle nich pravicoví extrémisté, kteří chtěli neústavně sestřelit velkého evropského demokrata kvůli mrzkému mamonu a podle toho zpravodajství vypadalo. Kdežto Svědci Minářovi jsou reprezentanty občanské společnosti, kteří si nechtějí nechat uloupit demokracii ošklivým oligarchou.


Všichni řidiči je znají. Tu část cyklistů, která si vysloužila díky specifickým způsobům realizace své životní vášně označení „cyklofašisté“. Sdílet komunikaci s cyklofašistou nebo, nedej bože, s hejnem cyklofašistů, je zpravidla úchvatný zážitek, na který zúčastnění řidiči motorových vozidel zpravidla ještě dlouho vzpomínají. S jednou cyklofašistkou se nedávno seznámili řidiči na Praze 5. Její cyklofašismus, vyplývající jednoznačně z policejního protokolu, byl navíc zesílen členstvím u Pirátů, magistrátní funkcí a aktivismem, takže si automobilisté projíždějící Holečkovou ulicí nepochybně užili. A jeden z nich to zkrátka nevydržel. Podle dostupných informací soudím, že zachránkyně planety se totiž rychlostí svižného chodce, která podle výpočtů Grety Thunberg zaručuje nejmenší uhlíkovou stopu forever, posouvala na pravděpodobně sdíleném kole zhruba prostředkem jízdního pruhu a k tomu zřejmě ještě prováděla jakési zajímavé manévry. Tudíž jí jakýsi motorkář svébytným projevem této kultuře vlastním informoval, že její počínání neschvaluje, z čehož posléze vznikl incident, který řeší policie a jenž vedl u ekoložky k vzniku posttraumatického syndromu a mentální inkontinenci.

Nejzajímavější součástí protokolu je nepochybně doznání cyklofašistky, že blokovala jízdní pruh a páchala tak přestupek, vyplývající z jejího prohlášení, že má právo jet na bicyklu „metr až metr a půl od okraje vozovky“…Což nebudu komentovat, neboť mám důvodnou obavu z použití téže terminologie, jakou užil při komentování jejího jednání zmíněný rozčilený motorkář. Také bezelstné přiznání k tomu, že na evidentně oprávněnou kritiku stylu její jízdy reagovala naprosto klasicky cyklofašisticky – fakáčem – je roztomilé a jistě to nevedlo k eskalaci konfliktu. Konfliktu, který vznikl primárně pouze proto, že lidé tohoto typu jsou vždy neochvějně přesvědčeni o svém právu šířit dobro všude, všem a za všech okolností.

 

1,463 total views, 5 views today