Líbí se mi, jak tu takřka nepřetržitou řadu jásání ve stylu „nikdy nebylo lépe“ čas od času nenápadně a bez jakékoliv další publicity naruší stručné sdělení, že bohatí dále bohatnou a chudí dále chudnou. Tu u nás, tu v zahraničí. Poměrně dlouhou část svého života jsem dumal, jak se v tom osumačtyřicátém mohli komunisté tak hladce a de facto s nadšenou podporou značné části obyvatel dostat k lizu. Už pár let to vím. Bohatí tehdy dále bohatli a chudí dále chudli.

Na Omaze se vylodili Albánci

Myšlenkové pochody současného amerického prezidenta ve mně občas vzbuzují obavy z budoucnosti. Z tohoto soudku je například jeho zdůvodnění, proč nechal své spojence Kurdy po žních na pospas Turkovi, svému spojenci. Protože Kurdové nepomohli USA při vylodění v Normandii. Aha. Pokud se přidržím této logiky, pak z celého NATO i ze všech ostatních amerických spojenců jsou za všech okolností opravdu v pohodě jen Britové a Kanaďané. A nebo z jiného úhlu: To jsem netušil, že se vylodění v Normandii účastnili kupříkladu také národní kontingenty Korejců, Vietnamců, Iráčanů, Afghánců, Izraelců nebo kosovských Albánců.

Demokratická opozice už z podstaty věci nikdy neznásilňuje

Během turecké agrese proti syrským Kurdům byla znásilněna, zabita a zohavena známá kurdská politička. Spáchat to měli nejen podle Hovinek jacísi tajemní „arabští povstalci“. Zajímavé. Kde se tam tak najednou vzali. Až doposud se v Sýrii přece vyskytovala výhradně „demokratická opozice“ nebo „protivládní síly“ či „umírnění rebelové“. O existenci vraždících, znásilňujících a mučících arabských povstalců se západní tisk doposud nezmiňoval. Turecká média, média našeho vojenského spojence, čin oslavila. Jsem divnej já, když mi připadá, že jakékoliv spojenectví Západu s reislamizujícím se Tureckem je už dlouho jen špatný vtip?

Jasná pravidla potřebuje možná fotbal

„Potřebujeme jasná pravidla, co je a není diskriminace,“ vyzývá Asociace hotelů a restaurací. Týká se to případů, kdy se restauratéři rozhodnou, že něco či někoho ve svých podnicích v zájmu jiných klientů nechtějí. A stát je zato buzeruje či téměř  kriminalizuje. Nikoliv, dí drze Lu Lina, ačkoliv vlastního hotelu nemaje. Pravidel už máme dost. Jestli jejich obor podnikání a nejen on něco potřebuje, je to přesný opak. Žádná pravidla. A klienti, tedy my všichni, si to v rámci nepsaných, historicky a kulturně podmíněných  základních pravidel společenského chování s dovolením přebereme sami. Sem na výbornou brazilskou kávu a doutníček nejdu, protože přítomné zástupy řvoucích fakanů a jejich do mobilů čučících vydlabaných rodičů by mi zážitek z jejich konzumace kapánek znehodnotili. Nemluvě o tom, že tady ani nic z toho nevedou, protože jejich klientela požaduje dobrý doutník málokdy. A sem naopak s chutí zajdu, protože si zde v oblacích modravého dýmu mohu doutníček, kávu či silný destilát vychutnat v bezdětné, bezblůmové  a proto krásně komorní atmosféře. Diskriminace je naprosto běžná součást našich životů a pokoušet se to popírat vede k lecčemus, ale určitě ne k lepší kvalitě života. Nebo si snad někdo z vás vybírá své celoživotní či jen jednonoční partnery nebo přátele nějak jinak, než diskriminací? Kdo chce obědvat či trávit dovolenou uprostřed davu řvoucích cizích fakanů, půjde tam, kde se řvoucí fakani vyskytují. Kdo řvoucí cizí fakany ke svíčkové a u bazénu nemusí, vybere si podnik, kde se vyskytovat nebudou. Kdysi dávno, to už nikdo nepamatujete, se tomu říkalo také volný trh a na jeho základě stojí dnešní bohatství Západu.

A teď tu o Karkulce, paní režisérko

Krásné hovínko. Jakási krymská disidentka, podle vlastních slov v období Majdanu sloužící cizí propagandě a placená Američany, na Hlasu Ameriky prohlašuje, že na Krymu dnes díky Putinovi vládne strach, svrab a neštovice. Klasika. Ukrajinská intelektuálka, divadelní režisérka na jejíž nesrozumitelné moderní opusy u nás nikdo nechodí, hovoří jménem všeho krymského lidu a obsáhle předkládá svou verzi krymských událostí, podle které je Putin novodobý Hitler. A redaktorka Kabátová přitakává a podle schválených notiček sama přikládá pod kotel. Ano, máte pravdu, Putin je Hitler. Ano, Rusko přepadlo Krym a proti vůli jeho obyvatel si ho přivlastnilo. Ano, máte pravdu, Ukrajina se tehdy konečně demokratizovala a Rusko to chtělo překazit. Ano, máte úplnou pravdu, to bílé kolečko je skutečně zelený čtvereček. Bože můj. Tak ona se ruská FSB zajímala na Krymu o lidi nepokrytě spolupracující s cizími mocnostmi, které se aktivně účastnili tamního puče proti legální vládě se silnou protiruskou notou ? Fakt fašisti, ti Rusové. I propaganda se sice dá dělat dobře, ale toto bohužel není ten případ.

Pohov, volno, líčení povoleno!

Z vložek zmizí symbol ženského pohlaví, protože výrobce uznal zajímavý argument, že ne všichni, kdo menstruují jsou ženy a ne všechny ženy menstruují. A novozélandská armáda povolila vojákům lehký mejkap. Tohle je zvláštní svět. Výrobce nějakého produktu raději ustoupí skupince několika dostatečně hlučných magorů a realizuje jejich kravinu, protože skupinky podobných magorů nyní disponují mimo jiné i pomocí sympatizujících médií mocí vnutit jim svou vůli. Místo aby je prostě jen poslali do prdele. Představa nalíčeného, genderově neutrálního vojáka je z podobného kadlubu. Hlavním posláním vojáka není užívat plodů genderového šílenství, ale v případě nutnosti odhodit slupku civilizace a zabíjet. A musíte-li zabíjet, potřebujete v sobě mobilizovat složky, které s genderovou vyvážeností a decentním mejkapem zrovna dvakrát nekorespondují. Já bych jako Novozélanďan asi nadšením zrovna neskákal, ale je to jejich věc. Zvolili si levicovou prdluši Jacindu, tak teď budou žít ve světě podle levicové prdluše Jacindy. Jako problém spíš vnímám to, že namejkapovaný progresivní novozélandský svět levicové prdluše Jacindy díky prastarým zákonům padajícího hovna a naší nezměnitelně západní orientaci dříve či později dorazí i sem.

Dycky Most!

Most z experimentálních důvodů deset dní neuklízel v okolí chanovských domů a výsledkem – tedy neskutečným mrdníkem – prý byl překvapen. Cikáni stále zjevně nejen, že netřídí, ale málokdy se obtěžují s odpadem i k popelnicím. Prostě ho jebnou z okna ven, gadžové to zítra uklidí. Důvod experimentu ani očekávání mi nejsou zcela jasná. Co mostecká radnice čekala? Chování majority, tedy relativní pořádek a vytříděný odpad v kontejnerech? Na základě jakých předpokladů? Chovají se snad tamní obyvatelé v ostatních oblastech jako většina? Chodí do práce, platí daně, starají se o děti, zvelebují své příbytky, jezdí na kole, chodí volit demokraty a jen to třídění dopadů jim moc nejde? Moje žena to okomentovala následovně: „Člověk může bejt klidně chudej, ale mít doma i před domem uklizeno může mít úplně každý.“

Mučení ano, ale jen ve jménu demokracie

„Asadův režim mučí vězně 72 způsoby,“ píše iDnes a stále dokola a v různých variantách i ostatní západní média. Důvod tvorby takových hovínek je jasný – propaganda. Západ se rozhodl svrhnout syrskou vládu a tohle je jeden z průvodních projevů. To, že se to nepodařilo, není v tomto případě důležité, z nastoupené cesty lží a manipulace už není návratu. Netvrdím, že během občanské války, kterou vyvolali a financovali naši drazí spojenci, nedocházelo k podobným věcem a to na všech stranách konfliktu. Takové věci se za války dějí vždy. Američané dokonce mučí své vězně i v míru. Ale odmítám tiše konzumovat bláboly tohoto typu, které čistě účelově vidí Zlo jen na jedné straně. Bez jakýchkoliv důkazů, bez podkladů a s čísly, která na první pohled pocházejí z říše fantazie nebo propagandistických dílen strany, která tyto „informace“ dodává. Syrská síť pro lidská práva (SNHR), z jejíchž informací článek čerpá, je instituce založená a řízená syrskou opozicí a placená z neznámých cizích zdrojů. A na její informace je zhruba stejné spolehnutí jako na informace od jejího jednovaječného dvojčete – Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR). Která se, jak s oblibou zdůrazňuje Tereza Spencerová, skládá z jednoho britskou vládou placeného Syřana sídlícího v britském Coventry . Jejich pozadí i důvěryhodnost jsou si podobné jako vejce vejci. Podobnost, a to nejen v názvu, jistě čistě náhodná. Z těchto dvou údajně „nezávislých“ zdrojů pochází drtivá většina všech blábolů, které jste od roku 2011 o Sýrii na Západě četli. Včetně slavných pohádek o „Asadovo“ chemických útocích. Profesionální, poctivá a nezávislá novinařina jako řemen, radost to číst.

2,334 total views, 1 views today