Hořící katedrála Notre-Dame získala okamžitě obrovskou mediální publicitu. Událost je popisována jako obrovská a ojedinělá tragédie, která Francouze zasáhla a rozplakala. Velice zajímavé pak bylo, že oheň ještě plápolal a novináři už měli jasno, že ji určitě nikdo nezapálil a zároveň nám ukazovali, kdo všechno už o požáru šíří ošklivé dezinformace.

Což o to, tragédie to je a pravděpodobně se části Francouzů i nějak dotkla. A pár těch emočně labilnějších jistě i tu slzu uronil. Ale v tak silně islamizované zemi, jako je Francie se přímo nabízí otázka, jestli byli požárem křesťanské katedrály zasaženi a plakali i její muslimští občané. Sociální sítě ukázaly v tomto směru ledacos, ale smutek a pohnutí nikoliv. Ovšem ta spousta veselých smajlíků vyslaných do prostoru uživateli s orientálně vyhlížejícími jmény je, jak jistě chápete, čistý fake. Protože muslimové přece tragédie nevěřících nikdy neslaví. Například po 11. září taky truchlili a po Charlie Hebdo jakbysmet.

No, a potom tady máme tu věc celkové prezentace požáru nejznámější evropské katedrály jako něčeho velice vzácně tragického a naprosto ojedinělého. Tedy jako něčeho, co se neděje nijak často. Ano, pokud bychom vzali za bernou minci mainstreamové zpravodajství, pak se skutečně jedná o naprosto ojedinělou událost, protože pokud vnímáte realitu jejich prostřednictvím, nic takového jako útoky na kostely a katedrály se ve Francii neděje a hořící Notre-Dame je bleskem z čistého nebe.

Není. Na iDnesu dnes vyšel článek s titulkem „Požáru v Notre-Dame předcházela série vandalských útoků proti kostelům“ a ten obsahuje poměrně zajímavé informace které tento požár, jakkoliv mohl vzniknout neúmyslně, dávají do zcela jiného kontextu. Mimochodem, jak většinou na iDnesu nenechám nit suchou, tak v tomto případě smekám. Zahlédnout na něm záblesk skutečné novinařiny místo obvyklé slabomyslné propagandy je skutečně potěšující.

Z článku vyplývá, že pouze od počátku tohoto roku už došlo po celé Francii k celé sérii vandalských útoků proti kostelům a katedrálám, přičemž tyto útoky před měsícem vyvrcholily pokusem o zapálení druhé největší pařížské katedrály sv. Sulpicia, která je nedaleko Notre-Dame. Pachatele se, vyjma jednoho případu, nepodařilo nikdy dopadnout a o onom jediném dopadeném neexistují žádné bližší informace.

Velice zajímavá je také informace, že o těchto opakovaných útocích informovaly takoví mediální giganti, jako například katolická tisková agentura, týdeník Le Point a jako jediné známější noviny pak Daily Express. Reutersu, BBC či Guardianu ty lapálie zřejmě nestály za pozornost. Asi měly hodně práce s vyráběním fejků o Trumpově ruské stopě. Nu, a protože o útocích na francouzské kostely nepsal The Guardian, tato hlavní a často jediná studnice informací přejímaných pokrokovými českými médii, tak se o nich u nás nepsalo ani nemluvilo. Hlubší rešerše francouzských médií se v těchto institucích zřejmě neprovádí. Což je evidentně škoda, protože nám tak unikají poměrně zajímavé informace, které by nás – když patříme na Západ – mohli připravit na to, co nás v budoucnu také čeká.

Napadá mne, že by se jim mohla věnovat třeba „obyčejná francouzská holka“ Emma Smetana, jejíž selfíčko s hořící katedrálou bylo pro mnoho ne tak úspěšných lidí velice inspirativní a probudilo v nich dosud dřímající talenty.

Ovšem to je ta optimističtější varianta. Ta pesimistická praví, že série útoků na francouzské kostely našim médiusům pochopitelně neunikla, ale cíleně o ní neinformovali. Asi aby nevyděsili prostý lid, který by to z nevzdělanosti jistě okamžitě chybně interpretoval a mohlo by dojít k populismu a šíření nenávisti. Ačkoliv možná jsem pouze zbytečně konspirativní a neřekli nám to prostě proto, že to nepovažovali za důležité a museli nás informovat o mnoha zásadnějších událostech. Třeba o tom, jaký je provoz na D1, o rasismu SPD, o sílící islamofobii a o tom, že hidžáb je symbolem ženské hrdosti a že začal ramadán.

Pokud si do gůglu zadáte „útoky na kostely Francie“, získáte žalostně málo informací a všechny pocházejí z ééé…málo známých zdrojů. Jinými slovy podle českých médií se nedějí. Zajímavé. A hlavně „dezinformacím“ velice nahrávající.

Jako vždy si zkouším představit, co by se v tomto směru dělo, kdyby ve Francii někdo celé měsíce a roky útočil na mešity. Kdyby někdo opakovaně ničil jejich vybavení a sakrální předměty, trhal korán a kreslil po jejich zdech výkaly půlměsíc. Neřkuli, kdyby někdo nějakou ve finále zapálil nebo v ní podřízl imáma. Také to vidíte v barvách? Ty dennodenní informace o vývoji „causy islamofobních útoků na mešity“ v hlavním čase a na hlavních stránkách? Zasvěcené komentáře „expertů“ ? Ty speciály ČT po každém novém útoku o rostoucí islamofobii nejen ve Francii a o nutnosti zpřísnit zákony proti nenávisti? Langšádlovou v hidžábu, jak moudře promlouvá o mírumilovnosti islámu, nutnosti konečně ukamenovat Le Penovou a navrhující jako evropské pokání právo automatického azylu v EU pro každého, kdo zvládne odříkat Fatihu?

A co by se dělo, kdyby tato dlouhá série útoků vyvrcholila obrovským ničivým požárem té největší francouzské mešity. Jistě by to pak žurnalisté také s ničím nespojovali a už vůbec ne s těmi předchozími, poměrně nápadně podobnými událostmi. A zcela jistě by se o nich v těch záplavách reportáží a článků také ani jednou nezmínili. Protože když po celé sérii útoků proti mešitám shoří ta úplně největší a nejznámější, tak to určitě s ničím nesouvisí, je to jasná náhoda a nemá cenu se pokoušet to s něčím spojovat. To ostatně novináři přece nikdy nedělají.

Ať už Notre-Dame shořela díky náhodě nebo úmyslu, faktem je, že jejímu zničení předcházela série útoků na křesťanské svatostánky, včetně žhářství. Což tomuto požáru dává další rozměr,  který by i ve fázi, kdy příčina požáru není dosud známa, měl být médii akcentován, protože se to prostě přímo nabízí. A v jiných případech tak média bez nejmenšího ostychu činí a často dokonce spojují věci, nad kterými zůstává rozum stát.

Tak proč ten ostych v případě požáru Notre-Dame, sv. Sulpicia a desítek jiných poničených a znesvěcených kostelů? Není to snad dostatečně politicky korektní? Mohl by se snad někdo spojením toho, co se přímo nabízí cítit nekomfortně či dokonce utiskovaně?

2,275 total views, 2 views today