Bývalý předlistopadový kariérní komunista, nyní levicově populistický extrémista, kolaborant, multikulturalista a význačný eurohujer Pavel Telička tentokrát trousil probruselské moudro v kolaborantském, eurohujerském, levicově populistickém a občas téměř mírně fašizujícím bulvárním plátku jménem Hospodářské noviny (čti Lidový pozorovatel, v originále Völkischer Beobachter). Soudruh Telička je bruselským ministerstvem propagandy a jeho místními mediálními pobočkami velice oblíben, neboť zastává výhradně ten správný názor (čti weltanschauung), ať je jakýkoliv a vždy velice kultivovaně říká přesně to, co chtějí „novináři“ typu soudruha Honzejka slyšet. Například: „V Česku chybí odvaha postavit se populistickým náladám. Přijmout pár desítek uprchlíků by nám prospělo nejen v očích Evropy, ale i české společnosti jako takové.“

Hm. Já myslím, že Česku spíše chybí odvaha nakopat kolaboranty typu soudruha Teličky do prdele. Což by české společnosti jako takové velice prospělo. I v očích Evropy – té Bruselí neujařmené.


V červenci zemřelo na českých silnicích o osm lidí více než loni, diví se na Idnesu už tradičně společně jeho osazenstvo a vrchní dopravák Lerch. „Jak je totoč možné?“ divím se pro změnu já. Po létech neustále se zostřujícího dopravního fašismu, protože jinak se přístup státu k osobní automobilové dopravě nedá nazvat, po nikdy neustávající buzeraci řidičů podřízenými pana Lercha už zase umřelo při nehodách víc lidí než loni?? Jak je to možné, když kamery, radary, zákazy a příkazy jsou už téměř úplně všude a BESIP a jemu podobní paraziti utrácí těžké miliony z peněz řidičů na umělecky vysoce hodnotná videjka, kampaně a projekty mající za cíl učinit z nich ukázněné, disciplinované a ke státu vysoce loajální ovce, které budou jezdit všude maximálně třicítkou a ti nejukázněnější pak tramvají?? Jak je to možné, když moudrý taťka nás všech řidičů, doživotní ministr rekonstrukce D1 a obchodní zástupce fy Kapsch Ťok zařídil pro ty piráti silnic pokuty, na které si průměrný řidič musí vzít půjčku???

Že by to bylo tím, že poučka „když represe nefunguje, pomůže více represe“ prostě a jednoduše neplatí, protože procento blbů v populaci je konstantní a výše pokut či počet radarů na něj nemá žádný vliv? Nebo tím, že lidi nejsou roboti a občas dělají chyby či vyloženě kraviny a ani stotisícová pokuta tento prostý fakt nezmění?


Ošklivý fašista Franco, ani jeho rodné město s ním nechce mít nic společného, píše osvědčený zdroj mediálních hovínek jménem web ČT24. Čtenář neznalý historie španělské občanské války a mechanismů cílené mediální propagandy našich veřejnoprávních médií si po přečtení tohoto článku jistě odplivne a pocítí neodolatelnou chuť odcestovat do Španělska a pomočit Francův hrob, ať bude zrovna kdekoliv.

Já nejsem sice žádný znalec, ale na rozdíl od autora článku jsem si o španělské občanské válce něco přečetl a to z vícero zdrojů, nikoliv pouze úvod pamětí Dolores Ibarurri, tři stránky z Hemingwaye, wikipedii nebo článek z Guardianu. Španělská občanská válka byla výsledkem složitého politického kvasu třicátých let, kdy se rozbujel politický extremismus všech barev a ve Španělsku zvítězil ten rudý. ČT popisuje Franca jako jediného a jednoznačného viníka občanské války, pučistu a fašistu. O levicovém puči, rudém teroru a znárodňování ani slovíčko. Tento typ pohledu na španělskou občanskou válku ze strany západních intelektuálů a levičáků se traduje již od jejího počátku a zůstává pozoruhodně nedotčen historickými fakty.

Ano, generál Franco provedl vojenský puč, postupoval proti republikánům tvrdě a jeho stoupenci se mnohdy chovali za války bestiálně. To samé lze ovšem říci i o druhé straně tohoto krutého a tragického konfliktu a házet vinu pouze na Franca může jen naprostý ignorant, levicový populista – nebo presstitut z nějakého dezinformačního webu. Něco málo o španělské občanské válce jsem psal také zde.


A následuje další perla ze stejného dezinformačního zdroje. Opozice a „italská“ diskařka, kterou někdo zřejmě omylem trefil vejcem do oka, kritizují vládu kvůli rasistickým útokům. Vida. Má to zhruba stejnou logiku, jako by na jaře roku 1990 kritizovali komunisti Čalfovu vládu zato, že československé fabriky jsou v naprosté většině stále ještě „národními podniky“. Itálie se po dlouhých desetiletích dočkala vlády, která není třeskutě eurohujerská a která díky levicovému populismu, extremismu a naprosté imbecilitě členů předchozích socialistických vlád zdědila zemi přetékající černoušky na sociálních dávkách, černými zločineckými gangy a černými prostitutkami. A cikánskými gangy z celé Evropy. Přičemž asociální černoušci, budoucí černí zločinci a černé prostitutky za vydatné pomoci fanoušků minulých vlád stále připlouvají. Mafie byla proti tomu drobnou lapálií.

Předchozí levicově populistické vlády naplnili Itálii k prasknutí legálními i nelegálními imigranty odlišné kultury, zvyků, náboženství i etnika a současné občasné projevy „rasismu“ nejsou ničím jiným, než zoufalou sebeobranou původních obyvatel na které levičáci dokonale prděli. A je naprosto pochopitelné, že v takto napjaté atmosféře uměle vyvolaného civilizačního konfliktu se nejprve iniciativy chápou ti největší primitivové a skuteční extrémisté.

Ovšem ČT24 uvádí jako příklad „rasismu“ lynčování jakéhosi marockého zloděje či zbitého Senegalce v Palermu, který s vysokou pravděpodobností prodával drogy tamním školním dítkám. Hm. Tak ono se těm italským rasistům nelíbí, že afričtí zloději, pasáci a dealeři drog, které k nim vyexpedovali předchozí vlády, vyhnali kriminalitu v jejich městech do obrovských výšek a stát je nedokáže před ní ochránit? A berou kvůli tomu spravedlnost do svých rukou. Fakt divní pavouci ti Italové.


A do třetice všeho dobrého zase z ČT24. Úroda zde byla tentokrát skutečně veliká. Jakub Szántó, dlouholetý dezinformátor ČT na Blízkém východě, jehož četné reportáže z této výbušné oblasti patří k tomu nejlepšímu, co lze v oblasti televizní propagandy a manipulace u nás shlédnout, bohužel končí a vystřídá ho David Borek. Velice toho lituji, ty záběry neohroženého Jakuba s nařasenou arafatkou kolem krku, jak nám z bezpečí Izraele sugestivně popisoval nějakou událost na syrském bojišti, které nikdy nenavštívil, mi budou skutečně chybět. Ovšem David Borek je z ideologického i „novinářského“ hlediska plnohodnotnou náhradou. Jeho velice svébytný styl, kdy pokládá otázku tak dlouhou, že po zaznění otazníku už nemáte páru, na co se vlastně ptá, je zárukou, že se v kombinaci se specifickým prostředím Orientu dočkáme při jeho budoucích televizních vstupech také mnohých zábavných chvilek, stejně jako s jeho nezapomenutelným předchůdcem.

1,252 total views, 3 views today