ČSSD pod Sobotkou utrpěla ve volbách debakl a svolala kvůli tomu mimořádný sjezd, který měl být restartem strany. Jeho součástí byla i volba nového předsedy. Delegáti sjezdu se rozhodli pro Hamáčka. Z hlediska budoucnosti ČSSD je to zhruba stejné, jako když v listopadu 1989 vystřídal Jakeše Urbánek.

Zájemců o vytažení ČSSD z propadliště dějin bylo nebývale mnoho, ale reálnou šanci na zvolení měli pouze tři z nich. Všichni tři ji do toho propadliště léta usilovně strkali. Místo, aby je zato jejich spolustraníci vyváleli v dehtu a peří a svrhli je do únorového Labe, tak jim ještě tleskali a jednoho z nich si znovu zvolili za předsedu.

Kdyby alespoň vybrali  Zimolu. Sice by to nebylo taky žádné terno, má na hlavě másla rovněž víc než dost, ale přece jenom ne tolik. Ne, udělají to znovu a vyberou si zase toho suverénně největšího antilídra, který je mezi sociálními demokraty k mání – Hamáčka.

Strana, která si po naprosto tragickém Sobotkovi, jehož místy téměř umělecká neschopnost, dokonalá absence vůdcovství a bezbřehé eurohujerství přivedly stranu téměř k záhubě, zvolí do svého čela jeho politické i osobnostní dvojče, si nezaslouží nic jiného než tichý pohřeb na státní náklady.

Zeman ve svém projevu ČSSD radil, aby si vybrala do svého čela skutečnou osobnost, protože voliči vnímají stranu vždy téměř výhradně skrze jejího lídra. V této souvislosti neodolal a označil Bohuslava Sobotku za přesný opak charismatické osobnosti – jako osobnost odpudivou. Měl stoprocentní pravdu.

Ovšem bylo to pouze rétorické cvičení, protože mu jistě bylo jasné, že takového kandidáta sociální demokraté ve svém středu momentálně prostě nemají. Mám-li vyhodnotit tři finalisty na škále charismatu od -10 do +10, pak Chovanec získává 2, Zimola 1 a Hamáček -10.

Už když si předminule zvolili Sobotku, mé mínění o inteligenci delegátů dosáhlo k hranici atakující imbecilitu. Když si ho, zřejmě pro veliký úspěch, zvolili vloni na jaře znovu, nevěřil jsem svým očím a popřál sociální demokracii šťastnou cestu k jednociferným výsledkům.

Má předtucha se vyplnila a Sobotka dostal ČSSD přesně tam, kam ji dostat musel. Do kopru. Lidi prostě nebudou volit stranu v jejímž čele stojí chlápek, který vypadá a mluví jako pomocný referent úřadu pro dohled nad střídáním ročních období. I kdyby měla v programu modré z nebe. Je to tak těžké pochopit? Zřejmě ano.

Volbou Sobotkova alter ega Hamáčka socani opět dokázali, že lidská blbost skutečně nemá hranic a je věčná. Marně si zkouším představit, co touto volbou sledují. Jejich počínání by dávalo smysl pouze tehdy, kdyby řady delegátů skutečně byly infiltrovány agenty Kremlu, majícími za úkol zlikvidovat největší českou levicovou stranu. Čeho by tím ovšem chtěl Putin dosáhnout, netuším.

Od strany, která byla po léta politickou dominantou a jenž se vlastním usilovným přičiněním propracovala na samé dno, bych čekal kapánek více sebereflexe. Například tvrdé zhodnocení příčin neúspěchu a vyvození důsledků. Třeba tím, že vykopnu na mráz všechny, kteří u toho svítili.

U toho, že tradiční levicová strana ležící těsně vedle komunistů, se posunula kamsi doprostřed, čímž přestala být stranou proletariátu a lidí potřebných a stala se stranou papalášů, lobistů a kapitalistů.

Neškodilo by ani přehodnocení bezbřehého eurohujerismu, neznajícího jinou variantu než „více Evropy, více Německa“ což si i průměrně inteligentní  a nijak šovinistický levicový volič správně překládá jako „méně Česka“.

ČSSD se na svém sjezdu nedistancovala prakticky od ničeho z toho, co ji přivedlo na kraj propasti. Od vítačské politiky, od multikulturalismu, od zhoubných zásahů do školství, průmyslu, sociální sféry, cenzury internetu, omezování svobody slova a ukrajování i všech dalších občanských svobod, likvidace živnostníků, zhoubného bujení státu a neustálého rozšiřování jeho moci nad občany.

Vzkaz voličům je tak poměrně jasný „dělali jsme to výborně, ani kluci a děvčata nebyli špatní, ale vy jste nás prostě ve své duševní prostotě nepochopili„. Raději si ani nepředstavuji, co hodlají dělat proto, aby jejich potenciální voliči konečně pochopili, kdo to s nimi myslí dobře.

Výsledek sjezdu ČSSD je skvělou zprávou pro Okamuru, Piráty a vlastně i pro komunisty. ČSSD by pro ně udělala ještě více jen v tom případě, že by si odhlasovala místo Hamáčka rozpuštění.

Já, jako příležitostný pravicový volič, bych měl mít z tohoto harakiri teoreticky také radost, ale kupodivu nemám. Jednak proto, že jsem pravičák jenom hlavou, ale srdcem v podstatě levičák a pak také proto, že strana jako je sociální demokracie by na politické scéně demokratického státu chybět neměla.

2,214 total views, 2 views today