Dlouho jsem nic nenapsal, což některé z Vás poněkud znepokojilo. Znovu děkuji všem, co projevili starost o mou osobu. Z těchto řádků lze odvodit, že jsem ani neumřel, ani nebyl v zájmu zachování svobody slova zbaven svobody. Jen teď nemám chuť psát, což se, jak někteří asi víte, nestalo poprvé. Tento stav zpravidla nastane, když pocit marnosti dosáhne kritické hranice. A větší marnost jsem od roku 1989 ještě necítil.

Ale nezoufejte, já se vrátím. Jen zatím netuším kdy. Dost by pomohl třeba zdařilý puč, revoluce, či další defenestrace.

2,757 total views, 1 views today