Bohoušek Sobotků nám všem přeje na rozloučenou: „Přeji Babišově vládě, ať je úspěšná jako ta naše.“ No, to nám přeješ pěkný věci, ty jelito socialistický. Nezapomeň pak zhasnout.

Lávka nebyla v havarijním stavu a spadla vlivem vyšší moci. Prvotní zmatené blábolení magistrátních mafiánů jistě brzy vystřídá odhalení ruské sabotážní stopy. Pravděpodobně se při zkoumání zbytků lávky najde kromě urezlých lan taky pytlík s machorkou. Následný laboratorní rozbor rzi potvrdí zásah ruských hackerů. Jinak, jako každý normální člověk také miluji úřady. Jejich aroganci, bohorovnost, tupost, nestoudnost, trojí metr a absolutní imunitu vůči svým vlastním pravidlům. A taky se vždycky těším, jak mi stodvacetikilová  bába, narvaná do pohodlného křesílka v ceně cirka pětadvacet tisíc káčé na nějž jsem jí, kromě jejího platu, také nedobrovolně přispěl, pokaždé šťastně sdělí: „Ale tady vám chybí ještě jedno razítko!“

Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. Nejdřív nás přinutili obalit si baráky polystyrenem a instalovat odpudivá plastová okna. Bude to sice dražší, ale nakonec ušetříte! Ušetřili jsme hovno a nádavkem máme všude plíseň. Tak teďka si k těm obaleným a plesnivým barákům zaveďte ještě rekuperaci. Bude to sice dražší, ale nakonec ušetříte! Mám návrh. Co kdybychom místo rekuperace kopli Brusel konečně do prdele? Bylo by to sice dražší, ale nakonec bychom nepochybně ušetřili!

Další kamínek do velké mozaiky s názvem Svině zbořená položen. Zeman řekl, že nebude dělat žádnou kampaň, tedy respektive nebude opětovat palbu spojených hnojometů svých soupeřů. A teď najednou billboardy. A taky nesedí potichu na prdeli v Ovarové pracovně, jak by se nám to líbilo, ale furt jezdí mezi lidi. No to je nechutné, Kundosem Kundotam nám už zase lhal, ožrala jeden nemohoucí. Zasloužil by popravčí četu. Pěkně za svítání na hradním nádvoří. Mohli by jí tvořit fyzicky zdatnější redaktoři Reflexu, Respektu a Hospodářských novin. Nesměli by ovšem stát od pana prezidenta dál, než dva metry, jinak by z toho mohlo být mrzení. Prověření Pražané by na ten slavnostní den dostali v neziskovkách, redakcích a na univerzitách placené volno a ještě za tmy by je na Hrad zdarma svážely autobusy. Rozdávalo by se okurkové smůthís a k dobré náladě by hráli The Tap Tap a Chinaski. Po úspěšné exekuci by Gott s Bangou mohli společně zapět národní hymnu a poté by rozradostněný dav zdvihl soudruha Drahoše na ramena a odnesl ho do Vladislavského sálu na slavnostní korunovaci říšským protektorem.

Měli na sobě spodky od Crafta za deset tisíc, bundy od Hannahu za patnáct, Ajfouny za dvacet a stejně v horách umrzli. Diví se zkušení horští vůdci z pražských redakcí. Co na to říct… „Člověk si myslí, že je gigant –  a je hovno, kamaráde“.

Soudruh Drahoš se bojí ovlivnění voleb a byl se poptat u Bohuša, co proti tomu dělá. Respektive co dělá proto, aby Drahoš vyhrál. Bohuš pana kandidáta ubezpečil, že pro jeho zvolení on sám, tajné služby, Svědci Sorosovi a cizí agenti vyjma ruských skutečně dělají, co mohou.

Tohle je skutečný majstrštyk. Novinářský i páně Hermanův. Klimtův obraz Dáma s rukávníkem v ceně stovek miliónů je pravděpodobně díky vytrvalé a cílevědomé snaze ministerstva kultury nenávratně fuč. V celém článku, který je psán v rozhořčeném duchu nad ztrátou národního pokladu vinou ministerstva kultury, jeho autor naprosto geniálně ani jednou nezmiňuje jméno pana ministra kultury, jenž celou věc posvětil. Bravo! Tlesk, tlesk, tlesk. Umíte si někdo s velkou fantazií představit, že by se tak stalo třeba vinou ministerstva financí za Babiše a v kritickém článku by se neobjevilo jeho jméno? Pokud sečtu venkovský prasečák v ceně luxusního pražského hotelu a předmětný obraz, tak nás všechny ministr Herman  jen tento podzim stál přibližně miliardu korun, spláchnutých do hajzlu. Apropó, nijak nezpochybňuji právo vlastníka obrazu naložit se svým majetkem dle libosti.

Mediální hovínka dostávají tímto novou podobu a vlastní rubriku.

2,704 total views, 2 views today