Před třiceti lety byl Václav Havel v Bratislavě napaden rozvášněným davem. „Dosť bolo Havla!“ skandovali tehdy lidé a došlo i na plivance a pěsti. To by se mu v Praze stát nemohlo. Slováci holt měli vždycky mnohem větší koule než my. A lepší nos.

Když jste rozený diplomat

„Putin je zabiják,“ prohlásil nový americký prezident. Nevím, MGIMO nemám a ani jsem nebyl osmdesát let americkým senátorem, ale hádám, že takřka první věta směrem k potenciálnímu partnerovi ve veledůležitých rozhovorech by asi měla znít jinak. Myslím, že nás čekají fakt zajímavé časy. A opravdu nevím, proč jsem si při čtení toho vytříbeného diplomatického textu vzpomněl na název jednoho opravdu příšerného českého filmu: „Ještě větší blbec, než jsme doufali.“ A nebude to jediný film, který tu dnes zmíním.

Právní stát je základ státu

Z české justice jsem už dlouhá léta u vytržení. Tak důvěryhodnou, nezávislou, transparentní, předvídatelnou, rychlou a spravedlivě měřící instituci aby jeden pohledal. Obzvláště pikantní mi přijde, že jako obviněný napjatě čekáte, jak dopadne loterie se soudcem. Bude to bývalý bolševik, blb, poloblb nebo budu mít kliku jak od kolotoče a vyfasuju někoho skoro normálního? A bude mi to vlastně co platné, když tady většina rozsudků působí dojmem, že je zjevně při „poradě soudu“ tahá z klobouku erární papoušek? Pořád všude slyším jak máme skákat radostí metr vysoko, že máme „právní stát.“ Tak s „právním státem“ kde za dvě věty na internetu dostanete šest let a za zneužití dítěte pět, jděte fakt do prdele.

Co asi berou?

Web Aktuálně a vlastně i celý zbytek novodobého Socialistického svazu mládeže má obavy z piklů reakčních sil v Radě České televize majících za cíl odvolání ředitele ČT soudruha Dvořáka. Cituji: „Některé osobnosti veřejného života či poslanci se obávají, že by rada mohla ředitele odvolat.“ Mít obavy z toho, že instituce v jejíž pravomoci je někoho odvolat by mohla toto své právo legitimně využít, mi přijde skutečně unikátní. Možná by to chtělo nějaké silnější růžové kuličky. Na vysvětlenou přikládám dialog z mé oblíbené scény z filmu Návštěvníci:

(V blázinci.)
hrabě Godefroy de Moutmirail: (na Béatrice) Vy jste mě tragicky opustila. Nakrmili mě růžovými kuličkami, po kterých jsem spal.
Jacquouille la Fripouille: Můj pane, můj drahej pane! Ale proč vás svázali těmi popruhy? Žádali snad výkupný?
hrabě Godefroy de Moutmirail: Ticho, hlupáku, vyjednávám.
doktor Bauvin: (na Béatrice) To, čemu říká růžové kuličky, byl jen Dragonal. Dal jsem mu velkou dávku, dvě hodiny jen tak podřimoval, je to silák.
hrabě Godefroy de Moutmirail: Vy mastičkáři, nařizuji vám, abyste mě nechali ihned odejít.
doktor Bauvin: Okamžik, rozmyslíme si to.
hrabě Godefroy de Moutmirail: Já nejsem vůbec nemocný ani šílený. Jenom přicházím z velké dálky.

Když to děláš srdcem

Poslankyně Richterová soudící se s aktivistkou Liskovou o to, jestli je vítačka nebo ne, se v soudní síni rozplakala. Protože jí lidi prý píšou ošklivé větičky přestože ona tu politiku dělá poctivě a srdíčkem. No, vzhledem k tomu, že Piráti mají vítání v programu tady není moc co řešit, mne ale zaujala jiná věc. V soudní síni mimo jiné zaznělo: „Spousta lidí psala výzvy k zabití veřejně po internetu. To nejsou normální věci a nemůžeme dopustit, aby se to dělo,“ plakala politička.“ Mám pro paní poslankyni vzkaz: „No, asi si budeš muset zvyknout, ty srdcařko. Zaprvé, existuje několik judikátů o tom, že politik musí vydržet mnohem víc, než běžný občan. A zadruhé, vyzývat veřejně k zabití tady podle výroků soudů zjevně není trestné a děje se to furt. A sem si nevšim, že by tě to až doteď nějak pálilo. Třeba když nějaký tvůj spřáteleně opoziční vocas vyzýval k podřezání prezidenta. Nebo když ten řeporyjský prvok psal o nutnosti lynčování tvého kolegy poslance. Taky to rozhodně nebyly „normální věci“ a přesto jsi dopustila, aby se „děly.“ Takže teď jdi s tím fňukáním o výhrůžkách do prdele.“

Naučí starého PSA novým kouskům?

Vláda prý představí nového PSA a ten bude mít jasné cíle. Správně. Co se v boji s pandemií osvědčilo je třeba zachovat. Předělejte ho, aby pasoval na to, co blábolíte teď. A pak, až se vaše plány opět střetnou s realitou, se na něj prostě zase vyserte. My už jsme zvyklí. Mimochodem, má ho sesmolit nová hlavní hygienička, která se má zároveň podle pana premiéra stát „novou tváří boje s pandemií.“ Nám s manželkou se ta paní moc líbí a čekáme, že si v nové funkci povede stejně zdatně jako v té staré, v níž například úspěšně promořila celé OKD, takže nový PES bude určitě fungovat mnohem lépe, než starý PES. Až ho doktorka Svrčinová naučí nové kousky. Mimochodem, není nám tak úplně jasné, jestli pan premiér svou „novou tvář“ už viděl. Třeba aspoň na té pěkné fotce z ložnice. A pokud ano, tak jestli jde jen o projev jeho velkého smyslu pro černý humor nebo jestli to myslí vážně. A taky mi přijde fakt zajímavý, že sdílený vtip o Ferovi Lakatošovi, co vzorně pracuje z domova, který by za jiných okolností vedl k masivnímu mediálnímu a společenskému lynči, v jejím případě najednou nevadí. Abychom si rozuměli: ten vtip je v pořádku a je v pořádku ho šířit, sere mě jen ten dvojí metr.

Hemiandrus jacinda

Novozélandský vědec pojmenoval nový hmyz po své premiérce. Oj, jak je to dlouho, co vědci připisovali své objevy velkému Stalinovi? Chce se mi sice zvracet, ale v podstatě toho chudáka chápu. Vědě dnes vládnou granty. Nedostaneš grant, neobjevíš brouka. A za granty stojí politici. A stejně jako za Stalina, když si to s nimi rozházíš, budeš v prdeli. Ani si nevrzneš. Jediný pokrok je v tom, že tě nezastřelí. Ale s bádáním bude konec. Tenhle princip stojí například i za bojem s klimatickou změnou a všemi těmi ostatními mantrami, co vzrušují současné politiky. A je i příčinou úpadku víry společnosti ve vědu a vědce. Lidi sice jsou většinou blbci, s čímž taky politici i vědci určitě kalkulují, ale tohle už prostě moc bije do očí.

Ty rudý, bolševický noku!

Oj, tohle je zábavné. Předsedající poslanec Filip odebral slovo pirátskému poslanci, protože nemluvil k věci. A jeho kolega ho proto označil za bolševického cenzora. Jinými slovy mladý bolševik vynadal starému bolševikovi do bolševiků. Budu se smát až do Vánoc. Mimochodem, vzpomínám si, že poslanci Volnému bylo odebráno slovo z přesně týchž důvodů, a nevšim sem si, že by to někoho z tamních bojovníků s nepřípustnou bolševickou cenzurou vzrušilo. Zajímavé.

Účel světí prostředky

„Fámám a hoaxům nejvíc věří jejich samotní šiřitelé,“ píše na svém webu největší šiřitel fám a hoaxů v zemi. Tak tohle klidně podepíšu. Třeba mladej Železnej je toho krásným příkladem. Jen podotýkám, že být blbý je základní lidské právo. Daleko horší je, když hoaxy šíříte vědomě. S nějakým cílem. Třeba učinit společnost jinou, lepší.

Říkali to v televizi

Tady hned jednu fámu máme. Napsat článek o rostoucí kriminalitě „náctiletých“ v USA a nenapsat ani jednou slovo „černoch,“ to klobouk dolů. Jednodušší člověk musí z takového textu nabýt dojem – uvěřit fámě – že kriminalita mládeže stoupá napříč americkou společností. Že ty auta z nudy kradou poměrně stejně mladí běloši, hispánci, černoši, židi i asiati. Což bohužel není pravda, že. Ale nesmí se o tom mluvit ani psát. By to byl rasismus. Jedna z mála věcí, ve kterých jsme na tom s USA stejně.

 

2,655 total views, 1 views today