Včera zemřel Jan Petránek – doyen české žurnalistiky, zásadový a morálně obstojivší člověk, skvělý novinář a topič, chartista. Jeden z těch několika málo skutečných novinářů, které v Kotlince máme. Některá média zveřejnila jak tuto informaci, tak zároveň nekrology. Bohužel neúplné. A některá média šla ještě o krok dál a nezveřejnila ani jedno, ani druhé. Nic. Nenávist silnější než smrt. Gratuluji vydavatelství Economia k získání ceny „Ubožák roku“.

Všechny nekrology, včetně toho na webu ČT24, uvedly, že Jan Petránek byl po srpnu 1968 pro své zásadové postoje a pro tehdejší elity nepřijatelné politické názory vyhozen z rozhlasu a umístěn do kotelny. Některé nekrology, včetně toho na webu ČT24, zmiňují, že v roce 2013 obdržel novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského. Některé také uvádějí, že v roce 2015 obdržel od Miloše Zemana medaili Za zásluhy.

Žádný z nekrologů bohužel neobsahuje informaci, že Jan Petránek byl od roku 2015, tedy po zinscenovaném protivládním puči na Ukrajině, pro své zásadové postoje a pro současné elity nepřijatelné politické názory pro ta samá média personou non grata. A naprosto definitivně se na černé listině ocitl v roce 2016. Do kotelny se sice vrátit nemusel, ale jako polehčující okolnost to je nic moc.

Sám Jan Petránek k tomuto tématu v dubnu 2016 během parlamentního semináře „Mýty o Rusku“ řekl toto:

Pro svůj zdravotní stav píšu už jen jednou týdně pro týdeník Rozhlas, protože to je snad poslední list, kam se dá něco napsat. Také já mám zákaz do České televize, protože odmítám vidět i Rusko černobíle.

Ano, jeho zdravotní stav nebyl nejlepší, ale psát mohl a pokud se mohl účastnit semináře v parlamentu, jistě by zvládl například roli mluvící hlavy v České televizi. Témat, která se tam už nějaký pátek probírají denně a ke kterým měl opravdu  hodně co říci, na rozdíl od 99% těch, co tam zvali místo něj, bylo habakuk.

To by ovšem nesměl zastávat názor, že Majdan byl divadlem, že Ukrajina je sama sobě agresorem a novým inkubátorem evropského fašismu, že Krym nebyl Ruskem okupován a že Rusko má právo hájit svoje zájmy úplně stejně, jako Amerika. O metálu od hradního sprosťáka ani nemluvě.

Žádný z nekrologů také neobsahuje informaci, že kromě novinářské ceny Karla Havlíčka Borovského v roce 2013, obdržel Jan Petránek v roce 2016 další novinářské ocenění – Krameriovu cenu. Proč tuto informaci pokroková média tutlají  je některým z vás jasné,  a vy ostatní to zjistíte, když si o této ceně něco vygůglíte. Nebo možná bude stačit, když namátkou uvedu několik jejích dalších laureátů: Laďa Větvička, Jarek Nohavica, Alexandr Tomský, Tereza Spencerová, Ondřej Neff, Jan Schneider.

Už teď se mi chce zvracet, ale musím vydržet, protože dna mainstreamové mediální a především morální  žumpy jsme ještě zdaleka nedosáhli. Ještě to chce pár temp.

Tak, a jsme konečně tady, na samém dně septiku plného vznešených a o morálce permanentně kázajících pressttitutích hoven. Bakalovo digitální úderníci se tady cítí jistě jako doma. Alespoň tedy ti z Respektu a Hospodářských novin, dál jsem už neměl sílu to zkoumat. Pro ně Jan Petránek přestal existovat pravděpodobně nejpozději v roce 2015, když obdržel a hlavně převzal metál od Zemana. V roce 2016 na webu Respektu vyšel tento velice zajímavý a novinářsky vysoce hodnotný článek téměř renesančně talentovaného multiinstrumentalisty Jakuba „Vykouřím tě“ Jandy. Zmiňovat toto odporné individuum v souvislosti s Janem Petránkem se mi nesmírně příčí a doufám, že mi to pan Petránek seshora odpustí.

Redakce webů Respektu ani Hospodářských novin nezveřejnily o Janu Petránkovi, tedy kromě toho jednoho pamfletu, ani čárku když byl živý a tohoto principu se přidržely i po jeho skonu. Jan Petránek se odmítal ztotožnit s pomatenými názory jejich externího dopisovatele-pornoherce, odmítal s nimi troubit a proto si vysloužil jejich nenávist až za hrob. Tohle je fakt dno. Absolutní morální dno.

Jeho hloubka by se ovšem s trochou dobré vůle dala přece jenom ještě posunout. Obě redakce by například mohly po pohřbu uspořádat společný výjezdní teambuilding k dezinformátorovu hrobu, za zpěvu Internacionály ho společně pomočit a pak to šoupnout na fejsbuček k lajkování.

Třeba hned za tu reklamu na Respekt s Trojanem a Myšičkou, která se mnoha z vás určitě taky teď pořád zobrazuje.

Jak v ní Trojan říká, že Respekt je jako jeho přítel – starší, moudřejší, chytřejší. A jak by chtěl žít v jeho dokonale ideálním světě…

Tak jo, brácho, tvoje volba a já jí fakt Respektuju. Jen si do toho vašeho ideálního světa nezapomeň vzít pořádnej skafandr. Abys furt nevypadal jako když hraješ v Ucpaným systému.

3,461 total views, 1 views today